Analýza Akt signální dráhy u pacientek s karcinomem prsu s prokázanou HER-2 pozitivitou léčených trastuzumabem

Zhoubné novotvary prsu představují druhou nejčastější malignitu u žen a jsou významnou příčinou jejich úmrtnosti. Přibližně u 20-30% nádorů prsu je detekována zvýšená amplifikace HER-2 genu, vedoucí obecně k horší prognóze choroby. Pro klinickou praxi je již k dispozici monoklonální protilátka proti HER-2 receptoru – trastuzumab, jejímž použitím dochází k signifikantnímu zlepšení léčebných výsledků. I přesto, že je trastuzumab podáván úzce vyselektované skupině pacientů s prokázanou HER-2 pozitivitou, léčebná odpověď je variabilní a obecně nastane v cca 40% případů u pacientů s metastatickým onemocněním. Náklady na tuto cílenou protinádorovou léčbu jsou však velmi vysoké a představují u jednoho pacienta částku několika settisíc korun. V těchto souvislostech je zapotřebí identifikovat molekulární markery vhodné k predikci primární a sekundární chemorezistence u karcinomu prsu s amplifikací HER-2 genu a jejich pomocí v budoucnosti individualizovat léčbu a předcházet aplikování neúčinných, vysoce nákladných léčiv.

Naše analýza byla zaměřena na studium vlatností primárního nádoru, na vzorcích 76 pacientek s HER-2 pozitivním metastatickým karsinomem prsu léčených trastuzumabem. Imunohistochemicky byla na řezech parafinizované tkáně vyšetřena exprese a případně i aktivita vybraných molekulárních markerů, které souvisí se signální drahou HER-2 receptoru a s mechanizmy vzniku primární nebo sekundární rezistence k trastuzumabu. Z parafinových bloků nádorových tkání zařazených pacientek byly imunohistochemicky vyšetřeny následující biomarkery: Akt kináza, pSer⁴⁷³Akt kináza, pSer/Thr Akt kináza, pThr³⁰⁸ Akt kináza, celková ERK1/2 kináza, pThr²⁰²/Tyr²⁰⁴ ERK1/2 kináza, celková GSK3β kináza, pSer⁹ GSK3β kináza, celková mTOR kináza, pSer²⁴⁴⁸ mTOR kináza, MUC4 protein, celkový PTEN protein, celkový S6K protein a pSer^235/236 S6K kináza. U každého studovaného markeru jsme analyzovali, zda ovlivňuje efektivitu cílené léčby charakterizovanou parametrem TTP – časem do progrese onemocnění/time to progression. P-hodnoty statistické významnosti byly založeny na Gehan-Wicoxonova testu nebo χ2 testu a pouze p-hodnoty ≤ 0,05 byly považovány za signifikantní. Ke stanovení TTP byla použita Kaplan-Meierova metoda a statistická závislost byla stanovena na základě log-rank testu. V parametrech přežití jsme hodnotili pouze biomarkery alespoň s 10% pozitivitou v testovaném souboru vzorků.

Na základě imunohistochemických analýz bylo zjištěno, že pacientky s karcinomy s vysokou expresí pSer⁹ GSKβ kinázy, nikoliv však celkové GSKβ kinázy mají signifikantně kratší čas do progrese nemoci (p=0,006). Obdobně pak pacientky s nádory pozitivně exprimujícími aktivní formu pSer^235/236 S6 kinázy v cytoplasmě nebo v cytoplasmě i v jádře mají výrazně kratší čas do progrese nemoci na léčbě trastuzumabem (P<0.006/p=0,025) a také kratší celkové přežití (p<0.035/p<0.045). Kináza pSer^235/236 S6 byla ve sledovaném souboru pacientek exprimována s mimořádně vysokou penetrací a proto tento protein představuje ideální biomarker pro identifikaci HER-2 pozitivních pacientek s nízkou pravděpodobností terapeutického benefitu z trastuzumabu.

Poděkování: Práce byla podpořena grantovými projekty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MSM 6198959216 a LC07017).