AMBULANTNÍ PALIATIVNÍ ONKOLOGICKÉ PÉČE. MOŽNOSTI A LIMITY SPOLUPRÁCE ONKOLOGICKÉHO CENTRA A PRAKTICKÉHO LÉKAŘE

Ambulance podpůrné a paliativní onkologie Klinika komplexní onkologické péče Masarykův onkologický ústav Jako pacienty v onkologické paliativní péči (OPP) označujeme pacienty, u kterých byly vyčerpány možnosti ovlivnit nádor některou z modalit protinádorové léčby, nebo si pacient další použití těchto metod nepřeje. Pacienti v OPP jsou tedy z onkologického hlediska dále léčeni symptomaticky. To však automaticky neznamená, že mají být léčeni symptomaticky i pro své ostatní zdravotní obtíže. Z hlediska prognostického představují pacienti v OPP nehomogenní skupinu, u které se předpokládaná délka života pohybuje v rozmezí několika dnů až řady měsíců (výjimečně více let). Právě předpokládanou délku přežití je třeba zohledňovat při rozhodování, které klinické problémy pacienta vyžadují kauzální přístup a které symptomatický. S pacientem v OPP je třeba o předpokládané prognóze hovořit a společně s ním formulovat cíle léčby a péče. Formulace cílů léčby by měla být konkrétní a pro pacienta relevantní. Velmi důležitým faktorem celkové kvality OPP je spolupráce onkologa a praktického lékaře (PL). V rámci této spolupráce je třeba vyjasnit zodpovědnosti a stanovit, kdo léčbu vede (kdo pravidelně hodnotí klinický stav, závažnost symptomů, hrozící krize atd.). Do péče je vhodné včas zapojit také lůžkovou i domácí hospicovou péči a v brzkém budoucnu snad také ambulantní specializovanou paliativní péči. Rozdělení rolí mezi výše uvedené „aktéry“ se může v různých zařízeních a v různých oblastech lišit podle jejich lokální dostupnosti. Pro pacienta a jeho rodinu by však mělo být toto rozdělení rolí jasné.

Druhá část přednášky obsahuje prezentaci dat a praktických zkušeností ze spolupráce ambulance podpůrné a paliativní onkologie MOÚ Brno s praktickými lékaři, domácí péčí a hospicovými službami v brněnském regionu a Jihomoravském kraji.

Závěr

Pacient v OPP má řadu obtíží v oblasti tělesných symptomů, v oblasti psychosociální a spirituální. Závažnost těchto obtíží se v průběhu času výrazně mění a vyžaduje ze strany poskytovatelů péče proaktivní přístup (a nikoliv pouze reagování na vzniklé krize). Zkušenost v brněnském regionu ukazuje, že část pacientů (cca 30-50 %) v OPP přesahuje komplexností svých potřeb v posledních týdnech života možnosti standardní péče poskytované praktickými lékaři ve spolupráci s agenturami domácí ošetřovatelské péče. Jako velmi přínosný se v této situaci jeví model domácí hospicové péče (multidisciplinární týmové péče vedené lékařem specialistou v paliativní medicíně). Vytvoření legislativního rámce pro efektivní činnost takovéto týmové péče je v současné době jednou z priorit České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.

e-mail: oslama@mou.cz