AMBULANCE PALIATIVNÍ ONKOLOGICKÉ PÉČE - JEJÍ VÝZNAM A POSTAVENÍ V SYSTÉMU POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI - PALIATIVNÍ SEKCE

Úvod

Paliativní medicína je lékařský obor, který zasahuje napříč téměř všemi hlavními obory a podobory klinické medicíny. Náplní tohoto oboru je léčba nevyléčitelně nemocných (onkologických i neonkologických pacientů) se snahou o dosažení co nejlepší možné úrovně kvality života. Paliativní medicína respektuje individualitu lidské osobnosti v souladu se čtyřmi základními dimenzemi kvality života jednotlivce (fyzické, psychické, sociální a spirituální aspekty).

Formy paliativní péče

Paliativní onkologická péče (POP) je poskytována ve dvou základních formách: 1. obecná paliativní onkologická péče (léčba symptomů); 2. specializovaná paliativní onkologická péče (nutriční intervence; psychologické, resp. psychiatrické, intervence; algeziologické intervence; výkony - odlehčovací punkce maligních výpotků - ascites, fluidothorax).

Obecná paliativní onkologická péče (činí cca 80%) je poskytována lékaři a nelékařským personálem bez ohledu na specializaci.

Specializovaná paliativní onkologická péče (činí cca 20%) je poskytována klinickými onkology či lékaři se specializací v oboru paliativní medicína a léčba bolesti. Jednou z forem specializované paliativní onkologické péče je ambulance paliativní onkologické péče (APOP), která může být zřízena na úrovni Komplexního onkologického centra (KOC) či spádového onkologického zařízení. Hlavní náplní APOP je organizovat, resp. koordinovat, paliativní onkologickou péči na úrovni KOC, kraje či jednotlivých regionů. Dále APOP poskytuje jak obecnou, tak specializovanou POP. Do APOP, resp. do programu paliativní onkologické péče (PPOP), jsou zařazeni pacienti s onkologickou léčbou ukončenou v důsledku progrese onkologického onemocnění a vyčerpaných možností onkologické léčby. Zásadní význam po zařazení pacienta do PPOP je stanovení plánu POP, který je tvořen v souladu se čtyřmi základními zásadami:

1. respektování přání pacienta a jeho rodiny;
2. spolupráce s praktickými lékaři, spádovými nemocničními zařízeními, agenturami domácí zdravotní péče a lůžkovými hospici;
3. řešení mimořádných situací (zhoršení celkového stavu pacienta) v mimopracovní době;
4. zajištění účinné respitní péče.

Plán POP vychází z několika šetření: 1. zdravotní šetření se zaměřením na symptomy onemocnění limitující pacienta v běžné činnosti (zejm. bolest); 2. nutriční screening s cílem zhodnotit projevy nádorové anorexie a kachexie; 3. psychologické šetření se zaměřením na pacientův postoj a chápání nemoci, projevy úzkosti, deprese, suicidální myšlenky, projevy insomnie, psychomotorický neklid, delirantní stavy; 4. spirituální šetření (náboženské a duchovní rituály); 5. sociální šetření se zaměřením na finanční a životní podmínky pacienta a jeho rodiny, rodinné vztahy, komunikace s rodinnými příslušníky, dostupnost domácího vybavení pro ošetřovatelskou péči.

Při KOC FN v Hradci Králové zahájila svou činnost k 1.1.2008 APOP v návaznosti na úzkou spolupráci s praktickými lékaři, agenturami domácí zdravotní péče, spádovými onkologickými a neonkologickými nemocničními zařízeními a lůžkovými hospici. Základním předpokladem jakékoliv paliativní onkologické péče je iniciální zdravotní a psycho-sociální-spirituální šetření u každého nemocného, včetně jeho kategorizace (terminální pacient s life expectance hodiny - dny - týdny, preterminální pacient s life expectance 3-12 týdnů a pacient s pokročilým, ale relativně kompenzovaným stadiem onkologického onemocnění s life expectance 3-6 měsíců). U těchto pacientů je indikována paliativní onkologická péče, obecná či specializovaná, a to ve spolupráci zejm. s praktickými lékaři a agenturami domácí zdravotní péče s cílem dosáhnout co nejlepší úrovně kvality života nemocných a jejich rodinných příslušníků. V období 1.1.2008-1.1.2010 bylo cestou APOP ošetřeno 324 onkologických nemocných s ukončenou onkologickou léčbou (122 mužů, 202 žen). Z celkového počtu 324 byl počet zemřelých v tomto období 194 (60%) (97 mužů, 97 žen). Počet zemřelých ve FN v Hradci Králové byl 59 (30%) (35 žen, 24 mužů). Počet zemřelých v hospici byl 15 (8%) (11 žen, 4 muži). Počet zemřelých v jiném zdravotnickém zařízení byl 6 (3%) (4 ženy, 2 muži). Počet zemřelých v LDN byl 6 (3%) (3 ženy, 3 muži). Počet zemřelých v domácím prostředí byl 108 (55,7%) (44 žen, 64 mužů).

Závěr

Poskytování paliativní onkologické péče nemocným s ukončenou onkologickou léčbou má i svá úskalí, která lze shrnout do 5 základních bodů: 1. nedostatečná mezioborová spolupráce; 2. pacienti i rodinní příslušníci se brání předání pacienta do péče ‚neonkologů‘; 3. nedostatečná edukace a výchova pacientů a rodinných příslušníků ze strany lékařů a zdravotnického personálu v problematice zvládání obtížných životních situací spojených se ztrátou blízké osoby. Důstojně umírat ve vyspělé společnosti by mělo být větší samozřejmostí než legalizování eutanázie; 4. většina preterminálních pacientů a jejich rodinných příslušníků negativně hodnotí umístění pacienta do lůžkového hospicu. Hospic je pacienty a rodinnými příslušníky stále vnímán jako místo umírání a smrti; 5. nedostatečná zkušenost, motivace a edukace praktických lékařů v poskytování obecné paliativní péče.

Podpořeno Výzkumným projektem MZ ČR No. 00179906 a Specifickým vysokoškolským výzkumem UK Praha č. 53251.

e-mail: ladislav.slovacek@seznam.cz