Konference: 2011 2. pražské mezioborové onkologické kolokvium
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: Postery
Číslo abstraktu: p04
Autoři: Mjr. doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D.; prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D., DSc.; Mgr. Michaela Šimková; MUDr. Peter Priester; MUDr. Iva Slánská; MUDr. Jindřich Kopecký
KOC v Hradci Králové
Ambulance paliativní onkologické péče (APOP) při Komplexním onkologickém centru (KOC) FN v Hradci Králové zahájila svou činnost k 1.1.2008 v návaznosti na úzkou spolupráci s praktickými lékaři, agenturami domácí zdravotní péče, spádovými onkologickými a neonkologickými nemocničními zařízeními a lůžkovými hospici. APOP zajišťuje péči o pacienty s ukončenou onkologickou léčbou v rámci KOC FN v Hradci Králové.
Výsledky paliativní péče
Základním předpokladem jakékoliv paliativní onkologické péče je iniciální zdravotní a psycho-sociální-spirituální šetření u každého nemocného, včetně jeho kategorizace (terminální pacient s life expectancy do 1-2 týdnů, preterminální pacient s life expectancy do 3 měsíců). Posléze je indikována paliativní onkologická péče, obecná či specializovaná, a to ve spolupráci zejm. s praktickými lékaři a agenturami domácí zdravotní péče s cílem co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodinných příslušníků. V období 1.1.2008–1.1.2010 bylo cestou APOP ošetřeno 324 onkologických nemocných s ukončenou onkologickou léčbou (122 mužů, 202 žen). Počet zemřelých v tomto období z celkového počtu 324 byl 194 (60%) (97 mužů, 97 žen). Počet zemřelých ve FN v Hradci Králové byl 59 (30%) (35 žen, 24 mužů). Počet zemřelých v hospici byl 15 (8%) (11 žen, 4 muži). Počet zemřelých v jiném zdravotnickém zařízení byl 6 (3%) (4 ženy, 2 muži). Počet zemřelých v LDN byl 6 (3%) (3 ženy, 3 muži). Počet zemřelých v domácím prostředí byl 108 (55,7%) (44 žen, 64 mužů).
Úskalí
Poskytování paliativní onkologické péče nemocným s ukončenou onkologickou léčbou má i svá úskalí, která lze shrnout do 5 základních bodů:
Podpořeno Výzkumným projektem MZdr. ČR No. 00179906 a Specifickým vysokoškolským výzkumem UK Praha č. 53251.
e-mail: ladislav.slovacek@seznam.cz
Ambulance paliativní onkologické péče (APOP) při Komplexním onkologickém centru (KOC) FN v Hradci Králové zahájila svou činnost k 1.1.2008 v návaznosti na úzkou spolupráci s praktickými lékaři, agenturami domácí zdravotní péče, spádovými onkologickými a neonkologickými nemocničními zařízeními a lůžkovými hospici. APOP zajišťuje péči o pacienty s ukončenou onkologickou léčbou v rámci KOC FN v Hradci Králové.
Výsledky paliativní péče
Základním předpokladem jakékoliv paliativní onkologické péče je iniciální zdravotní a psycho-sociální-spirituální šetření u každého nemocného, včetně jeho kategorizace (terminální pacient s life expectancy do 1-2 týdnů, preterminální pacient s life expectancy do 3 měsíců). Posléze je indikována paliativní onkologická péče, obecná či specializovaná, a to ve spolupráci zejm. s praktickými lékaři a agenturami domácí zdravotní péče s cílem co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodinných příslušníků. V období 1.1.2008–1.1.2010 bylo cestou APOP ošetřeno 324 onkologických nemocných s ukončenou onkologickou léčbou (122 mužů, 202 žen). Počet zemřelých v tomto období z celkového počtu 324 byl 194 (60%) (97 mužů, 97 žen). Počet zemřelých ve FN v Hradci Králové byl 59 (30%) (35 žen, 24 mužů). Počet zemřelých v hospici byl 15 (8%) (11 žen, 4 muži). Počet zemřelých v jiném zdravotnickém zařízení byl 6 (3%) (4 ženy, 2 muži). Počet zemřelých v LDN byl 6 (3%) (3 ženy, 3 muži). Počet zemřelých v domácím prostředí byl 108 (55,7%) (44 žen, 64 mužů).
Úskalí
Poskytování paliativní onkologické péče nemocným s ukončenou onkologickou léčbou má i svá úskalí, která lze shrnout do 5 základních bodů:
- Nedostatečná mezioborová spolupráce (nemocniční standard).
- Pacienti i rodinní příslušníci se brání předání do péče ‚neonkologů‘.
- Nedostatečná edukace a výchova pacientů a rodinných příslušníků ze strany lékařů a zdravotnického personálu v problematice zvládání obtížných životních situací spojených se ztrátou blízké osoby. Důstojně umírat ve vyspělé společnosti by mělo být větší samozřejmostí než legalizování eutanazie.
- Většina preterminálních pacientů a jejich rodinných příslušníků negativně hodnotí umístění pacienta do hospicu. Hospic je pacienty a rodinnými příslušníky stále vnímán jako místo umírání a smrti.
- Nedostatečná zkušenost (a motivace ?) praktických lékařů v poskytování obecné paliativní péče.
Podpořeno Výzkumným projektem MZdr. ČR No. 00179906 a Specifickým vysokoškolským výzkumem UK Praha č. 53251.
e-mail: ladislav.slovacek@seznam.cz
Datum přednesení příspěvku: 29. 1. 2011
