Aktuální trendy výskytu germinálních nádorů varlat v České republice - analýza kohortového efektu.

Úvod

Germinální nádory varlat jsou poměrně vzácná diagnóza, která představuje pouze 1-3% mužských malignit (Bray, 2006 a). Výjimečnost tohoto onemocnění je zejména v tom, že postihuje převážně mladé muže ve věku kolem 35 let. Etiologie tohoto onemocnění zatím nebyla plně vysvětlena, nicméně se předpokládá, že nejvýznamnější jsou faktory působící v raném věku, popř. in utero (Garner et al. 2005). Proto by se u této diagnostické skupiny mohl stát vhodným souhrnným reprezentantem pro možné působící riziko rok narození, který budeme dále označovat jako efekt kohorty.

V nedávné době byly publikovány studie srovnávající výskyt germinálních nádorů varlat ve 22 evropských zemích (Bray 2006, a,b,c) a v nich byla diskutována i shoda kohortového efektu u seminomů a neseminomů pro data většiny zemí. V rámci těchto studií byly vytvořeny i modely pro Českou republiku, nicméně výsledky českých dat zcela nepotvrdily závěry formulované pro další země. Navíc data České republiky byla považována za nedostatečná (Bray 2006, d). Jednou z příčin byl i nedostatečný rozsah exportu českých dat do zahraničí.

Cílem této práce je provedení revize výpočtů pro Českou republiku za delší časové období a s jemnější tabulací dat. Výsledné odhady jsou navíc doplněny intervaly spolehlivosti, které umožňují kvalitnější diskusi výsledků.

Data a metody

Výskyt germinálních nádorů varlat v České republice v letech 1984 až 2005 byl modelován age-period-cohort modely, což jsou modely závislosti incidence onemocnění na věku při diagnóze onemocnění (age), roku diagnózy (period) a roku narození (cohort) (Carstensen, 2007). Byly srovnány výsledky dvou samostatných modelů pro seminomy a neseminomy. Modely byly vytvořeny pro populaci mužů ve věku od 15 do 59 let. Rok 1995 byl zvolen jako referenční pro efekt periody, kohorta 1965 byla zvolena jako referenční pro efekt kohorty.


Věkově specifická incidence (na 100 000 osobo-roků) v referenční kohortě 1965 a referenční periodě 1995 je zakreslena jako křivka v levé části grafu. Tato věkově specifická incidence je popsána na levé vertikální ose.

Odhadnutý efekt kohorty je nejdelší křivka zakreslená ve střední části grafu, odhadnutý efekt periody je křivka v pravé části grafu. Tyto odhady reprezentují multiplikativní efekt periody (resp. kohorty) vzhledem k referenční periodě (resp. kohortě). Referenční perioda (resp. kohorta) je označena kroužkem a efekt této periody je roven 1. Efekt periody a kohorty je popsán na pravé vertikální ose. Meze 95% intervalu spolehlivosti pro odhady jsou zakresleny tenkými čarami.

Výsledky

Na obrázcích 1,2 jsou graficky znázorněny odhady vlivu věku při diagnóze, roku diagnózy a roku narození. Muži narození v letech 1966 až 1980 mají stejné riziko onemocnění seminomy jako muži v referenční kohortě 1965. 95% konfidenční interval pro poměr měr (rate ratio) obsahuje hodnotu 1, proto usuzujeme, že u této skupiny mužů nedochází k nárůstu rizika onemocnění. Na rozdíl od seminomu pozorujeme u neseminomu rostoucí riziko tohoto onemocnění. Dolní mez 95% intervalu spolehlivosti je nad hodnotou 1.

Závěr

Seminomy a neseminomy pro kohorty 1965 až 1980 mají různé vývoje rizik. Zatímco riziko seminomu zůstává stejné, riziko neseminomu stále roste. Podobné výsledky popisující stabilizaci rizika seminomu pro muže narozené po roce 1963 byly publikovány také pro Dánsko (Moller, 2001) a USA (Pharris-Ciurej et al.; 1999). Prezentované výpočty korigují nedostatečná data poskytnutá z ČR pro mezinárodní studie.

Klíčová slova: Incidence, germinální nádory varlat, age-period-cohort modely

Literatura:

1. Garner M. J.; Turner M.C.; Ghadirian P, Krewski D.(2005): Epidemiology of testicular cancer: an overview. International Journal of Cancer, 116, pp. 331-339.
2. Carstensen B. (2007): Age-period-cohort models for the Lexis diagram. Statistics in medicine, 26, 3018-3045
3. Bray R, Richardi L.; Ekbom A.; Pukkala E.; Cuninkova M.; Můller H.(2006): Trends in testicular cancer incidence and mortality in 22 European countries: Continuing increase in incidence and decline in mortality. Int. J. of Cancer, 118, pp. 3099-3111.
4. Bray E, Richardi L.; Ekbom A.; Forman D.; Pukkala E.; Cuninkova M.; Müller H.(2006): Do Testicular Seminoma and Non-seminoma Share the Same Etiology? Evidence from an Age-Period-Cohort Analysis of Incidence Trends in Eight European Countries. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev, 15(4), pp.652-658
5. Bray E, Ferlay J.; Devisa S.; McGlynn K.; Müller H. (2006): Interpreting international trends in testicular seminoma and non-seminoma incidence. Nature clinical praktice Urology, vol 13, No. 10, pp. 532-543.
6. Bray E, Richardi L.; Ekbom A.; Forman D.; Pukkala E.; Cuninkova M.; Müller H.(2006): Etiologic conclusions from Similar birth cohort effects. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev, 15(9), pp.1752
7. Moller H. (2001): Trends in incidence of testicular cancer and prostate cancer in Denmark. Human Reproduction, Vol. 16, No.5,pp. 1007-1011.
8. Pharris-Ciurej N.D.; Cook L. S.; Weiss N. S.(1999): Incidence of testicular cancer in the United States: has the epidemie begun to abate? American Journal of Epidemiology, 150, pp. 45-46

Poděkování: Práce vznikla v rámci nově iniciovaného projektu URO-WEB, který usiluje o zlepšení dostupnosti českých populačních dat pro odborné společnosti zabývající se urologickými malignitami. Projekt je podpořen výzkumným grantem společnosti ASTRA-ZANECA.