Adjuvantní nebo neoadjuvantní chemoterapie u invazivních nádorů močového měchýře?

Karcinom močového měchýře je pátým nejčastějším nádorovým onemocněním v Evropě a čtvrtou nejčastější malignitou v USA. Asi 80% pacientů je postiženo povrchovým onemocněním, postihujícím sliznici a 20% onemocněním infiltrujícím svalovinu močového měchýře. U pacientů s lokalizovaným svalovinu infiltrujícím onemocněním je standardním terapeutickým postupem radikální cystectomie s pelvickou lymfadenektomií.
U pacientů léčených pouze chirurgicky dochází ve 30% k rekurenci choroby, z toho 7% recidív je lokálních a 22% nemocných má vzdálené metastázy. Důvod k radikalitě chirurgického výkonu je tedy jasně daný, nutno ale snížit riziko vývoje vzdálených metastáz a prodloužit přežití nemocných s invazivním karcinomem močového měchýře.
Invazivní karcinom močového měchýře je považován za systémové onemocnění.

Literární prameny uvádějí pětileté přežívání u karcinomů močového měchýře stadia T0 v 75-100%, v stadiu T1 60-80%, v stadiu T2 30-70%, T3 7-30% a v stadiu T4 0-20%; desetileté u stadia T0 21%, T1 15-67%, u stadia T2 13-44%, u stadia T30-11% a deset let nepřežívá žádný z pacientů.
Současný pohled na adjuvantní (pooperační) a zejména neoadjuvantní (předoperační) chemoterapii poukazuje na obecně známý fakt, že infiltrující karcinom močového měchýře je spojen s vysokým rizikem relapsu. Potenciální užitek adjuvantní chemoterapie je podporován známou chemosensitivitou a jen malým, ale konsistentním počtem vyléčených nemocných s metastatickým onemocněním. Přes četné studie je role adjuvantní a také neoadjuvantní chemoterapie nejistá.
U lokálně pokročilého a metastazujícího karcinomu močového měchýře studie fáze III. srovnávající dvoukombinaci gemcitabin a cisplatina se čtyřkombinací M-VAC prokázala lepší toleranci s minimálně stejným efektem pro kombinaci gemcitabin´a cisplatina.
GEMCITABIN i KARBOPLATINA jsou prokazatelně účinné v léčbě nádorů močového měchýře. Karboplatině byla dána přednost před cisplatinou, má řadu předností, není nefrotoxická, má lepší snášenlivost a možnost ambulantní aplikace. Ve stadiu II a III je zkoumána účinnost chemoterapie v neoadjuvantní aplikaci a ve stadiu IV v adjuvantním podání.
Naším cílem je zhodnotit toleranci této kombinace, procento dosažených remisí, délku trvání bezpříznakového období, délku celkového přežití a kvalitu života nemocných léčených na našem oddělení v adjuvantním a neoadjuvantním podání.