ABSENCE HOT-SPOT PO LYMFOSCINTIGRAFII U KARCINOMU PRSU – ANALÝZA 101 PŘÍPADŮ

Lymfoscintigrafie před operací u pacientek s karcinomem prsu je dnes dominantní metoda využívaná pro detekci sentinelových uzlin. Ne vždy se však při lymfoscintigrafickém vyšetření zobrazí axilární horké ložisko. Neexistuje jednoznačné a všeobecně přijímané doporučení, jak v takových případech postupovat. Cílem práce bylo zjistit četnost lymfoscintigrafických (LSG) vyšetření k detekci sentinelové uzliny u karcinomu prsu na našem pracovišti, při nichž nedošlo k zobrazení axilárního horkého ložiska, odhadnout možné faktory, které se na neúspěchu vyšetření mohou podílet, zjistit reakce operatérů na zmíněnou situaci a formulovat obecné doporučení, jak při neúspěšném LSG vyšetření postupovat. V letech 2000–2013 bylo v MOÚ v dané indikaci provedeno 4 156 vyšetření, při nichž jsme zaznamenali celkem 101 případů pacientek, u nichž bylo předoperační lymfoscintigrafické vyšetření neúspěšné – nebylo možné detekovat ložisko aktivity ve spádových lymfatických uzlinách. Retrospektivně jsme zjišťovali, jaké byly možné rizikové faktory pro neúspěšnou detekci a jaký byl další zvolený postup operatéra. Mezi nalezené rizikové faktory patří především předchozí chirurgický výkon na prsu nebo v axile, nádorová obturace lymfatické drenáže, absence masáže místa aplikace indikátoru a kratší doba snímání. Operatéři na neúspěch LSG vyšetření reagovali nejčastěji aplikací barviva a explorací axily, vynecháním zákroku na uzlinách, případně axilární disekcí. Nezobrazí-li se v axile depo aktivity, doporučujeme použít vitální barvení a chirurgicky explorovat axilu. Pokud se identifikace sentinelové uzliny nezdaří ani kombinovanou metodou, je nutno zvolit chirurgický výkon dle individuálního vyhodnocení klinického kontextu.

 Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).