4-Arylazo-3,5-diamino-1H pyrazolové CDK Inhibitory: analýza in vitro a in vivo protinádorové aktivity.

Rutinním testováním sbírky malých molekul byly identifikovány 4-arylazo-3,5-diamino-1H-pyrazoly jako nová skupina ATP antagonistů s mírnou účinností vůči komplexu CDK2-cyklin E. Předběžná studie vztahu struktury a účinku, založená na porovnání aktivity 35 různých derivátů, navrhuje cestu, kterou bude farmakologická část molekuly dále optimalizována. Studie enzymatické kinetiky společně s rentgenovou krystalografií komplexu inhibitor-CDK2, ukázaly, že způsob inhibice je kompetetivní, což bylo podpořeno molekulárním modelováním i v případě komplexu ligand-CDK9. Funkční kinázové testy dále potvrdily selektivitu vůči CDK s překvapivou preferencí pro CDK9-cyklin T1. Nejúčinnější inhibitor – 4-[(3,5-diamino-1H-pyrazol-4-yl)diazenyl]phenol (kódové označení 31b), inhiboval CDK9/T1 již v submikromolárních koncentracích a dosahoval selektivity v poměrech 40-200 vůči dalším CDK. V in vitro analýze buněčného cyklu prováděné pomocí BrdU značení na buněčné nádorové linii HT-29 tento derivát snižoval pozitivitu značení u buněk nacházejících se v S-fázi cyklu. Další pozorovaný účinek zahrnuje sníženou fosforylaci Rb proteinu a C-terminální domény RNA polymerázy II, inhibici RNA syntézy, která byla hodnocena jak pomocí průtokové cytometrie, tak i pomocí RT-PCR a indukci exprese p53, přičemž tyto nálezy souvisí s inhibicí CDK9.
Vzhledem ke slibným výsledkům v testech in vitro byly následně provedeny testy in vivo na myším nádorovém modelu, přičemž testovaná sloučenina je výhodně per orálně dostupná. Díky dobré toleranci v testech toxicity bylo provedeno orientační testování in vivo protinádorového účinku v modelu využívajícím intraperitonálně transplantovanou nádorovou linii myšího lymfomu P388/D1. V tomto případu bylo pozorováno pouze nesignifikantní prodloužení přežití. Uvažujeme o rozšíření testování na dalších nádorových modelech. Závěr: Jedná se o perspektivní skupinu léčiv, otevírající možnost využití CDK9 jako terapeutického cíle u onkologických onemocnění.

Práce byla realizovaná díky finanční podpoře výzkumným záměrem MŠMT 6198959216, grantem LC07017 a GAČR 301/05/0418.