10 let screeningu nádorů prsu v Čechách a na Moravě

Celoplošný screeningový program karcinomu prsu byl Komisí ministerstva zdravotnictví schválen 9.9.2002. Screening nádorů prsu je jediný ověřený nástroj snižování úmrtnosti na karcinom prsu

Česká republika slaví 10 let fungování screeningu, který za dobu fungování celkově zachránil přes deset tisíc žen a ročně jím prochází nejméně 500 tis vyšetřených žen. Screening nádorů prsu je jediným celoplošným preventivním programem, který je pravidelně auditován a jehož stav je veřejnosti průběžně k dispozici na www.mamo.cz. Celonárodní program screeningu nádorů prsu je odborně řízen a dozorován odborníky na diagnostiku prsní žlázy sdružených v Asociaci diagnostiků ČR (AMA-cz) a Komisi odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD), kteří se kromě pravidelných pracovních porad  scházejí  každoročně  s radiology  z celé  ČR  k hodnocení  celorepublikových  dat a rovněž každoročně s celou odbornou veřejností ke vzdělávacímu semináři.

Poslední validylisované výsledky celonárodního screeningu nádorů prsu – rok 2011. Aktuální data  českého  screeningu  karcinomu  prsu  byla  zveřejněna  30.11.2012 na každoroční a již desáté konferenci „Datový audit screeningu nádorů prsu“.

 V roce 2011 byla účast žen v českém screeningovém programu zatím nejvyšší, dosáhla čísla 555 233 žen, aktuální pokrytí v celé ČR činí 54,5 %. Rovněž počet zachycených karcinomů ve screeningu je ze všech let nejvyšší. Bylo diagnostikováno 2 959 nádorů, více než 70 % z nich opět bylo ve včasném T1 stadiu, nebo dokonce Ca in situ (9,7 %!). Mnoho optimistických stadií se také skrývá v další skupině nádorů tzv. neznámé (neměřitelné) velikosti, která se v datech za rok 2011 objevuje ve 14,9 procentech.

 V roce 2011 bylo celkově v ČR diagnostikováno téměř 7000 nových případů zhoubných nádorů prsu celkem, z toho 2  959  u  žen,  které  přišly  do  screeningu jako bezpříznakové a ostatní u těch žen, které přišly s hmatným nálezem. Prognosticky méně příznivých nádorů bylo tedy diagnostikováno asi 4 000.

 Přesto,     díky     mamografickému     screeningu,     dosahují     počty     karcinomů v optimistickém stadiu T1 v celkovém součtu případů diagnostikovaných ve screeningu i s případy s klinickými známkami již téměř 40 procent. V 80. letech hlásí data NOR časná stadia do 10 % (pokud vůbec byla diagnostikovaná skutečná T1 stadia), v době zvýšených indikací mamografií kvůli hormonální léčbě v 90. letech se záchyt časných stadií zvýšil na 20-25 %. U žen ve screeningu od roku 2003 jsou opakovaně zachycována ve více než 70 %. Čím více žen bude do screeningu docházet, tím bude celková proporce včas zachycených karcinomů vyšší a křivka úmrtnosti se bude snižovat.

Základní charakteristiky screeningu nádorů prsů v ČR

• Screeningový program je bezplatný pro všechny pojištěné ženy od věku 45 let, bez omezení horní věkové hranice 
• Screeningová bezplatná mamografie se provádí jednou za dva roky 
• Screeningovou bezplatnou mamografii může podstoupit žena pouze na základě vystavené žádanky od jejího praktického lékaře nebo ošetřujícího gynekologa 
• Screeningová MG vyšetření se provádějí pouze v centrech akreditovaných Komisí pro screening nádorů prsu MZd 
• Všechna akreditovaná  centra  jsou  povinna  vést  parametrizovaný  datový  audit a poskytovat ho v jednotné podobě k celostátnímu vyhodnocení 
• Centra jsou povinna podstoupit v pravidelných, nejčastěji dvouletých, intervalech reakreditační kontrolu, která má pro všechna pracoviště stejná kritéria 
• Součástí akreditace  je  pravidelné  vzdělávání  lékařů  i  radiologických  asistentů a obměna diagnostických přístrojů

Co dosud screeningu nádorů prsu v ČR chybí

 Českému screeningu dosud chybí adresné zvaní a úplné diagnostické kompetence radiologů-mamodiagnostiků.

 Účast českých žen pomalu a kontinuálně narůstala až do roku 2006, poté narostla skokově, v rámci pilotního projektu adresného zvaní organizovaného VZP, na přelomu roku 2007 a 2008. Od té doby se účast zastavila na 51 %.

 Potvrzuje se tak zkušenost z ostatních zemí, že bez adresného zvaní nelze vyšší účasti a tím i vyšší efektivity programu dosáhnout. Všechny země, které dosáhly účasti 80-90 %, mají program adresného zvaní zavedený. Jsou to Švédsko, Holandsko, Finsko, Velká Británie, některé spolkové země Německa, některé státy USA, Izrael. Ostatní evropské země, které mají i kratší historii screeningového programu zvažují způsob adresného zvaní.

 V ČR je podmínkou screeningového vyšetření žádanka praktického lékaře či gynekologa. Tato podmínka se již několik let jeví jako kontraproduktivní, neboť ke jmenovaným odborníkům nedocházejí všechny ženy. Mechanismus požadované žádanky se stal kontraproduktivním.

 Čeští radiologové-mamodiagnostici nemají dostatečné diagnostické pravomoci, přesto jde o lékaře atestované v diagnostice a v diagnostice prsu jsou specializovaní. Nemohou provést  speciální bioptická  vyšetření core biopsie a vakuové  biopsie, a  tak dokončit diagnostický proces u podezřelých lézí ze zhoubnosti. Indikace těchto výkonů musejí vzejít podle dosavadních praktik od lékařů, kteří původně pacientku do screeningového centra odeslali právě k diagnostice podezřelé léze nebo ke screeningové mamografii. Celý diagnostický proces se zbytečně prodražuje a prodlužuje. Nezřídka ho nelze dokončit, protože lékaři primární péče se obávají indukovat další výkony, protože jim to komplikuje vyúčtování péče pojišťovnám.

 Po deseti letech funkčního a výsledky přinášejícího screeningu nádorů prsu zůstávají dva úkoly, které, pokud budou v brzké doby vyřešeny, budou významnými stabilizátory programu. Trend dalšího snižování úmrtnosti českých žen na rakovinu prsu pak může dále pokračovat.