Zápis z XXV. pracovního setkání fóra onkologů a zástupců zdravotních pojišťoven, Brno 23. 5. 2014

Referující:

• prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr. h. c., ředitel MOÚ v Brně, předseda ČOS ČLS JEP
• doc. RNDr. Ladislav Dušek, PhD., ředitel Institutu biostatistiky a analýz MU Brno
• prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol, předseda České urologické společnosti
• doc. MUDr. Vladimír Študent, PhD., přednosta Urologické kliniky FN Olomouc, předseda České společnosti robotické chirurgie
• doc. MUDr. Jan Doležel, PhD., prim. Odd. urologické onkologie MOÚ
• prof. MUDr. Radovan Pilka, PhD., přednosta Porodnicko–gynekologické kliniky FN Olomouc
• MUDr. Renata Knorová, zdravotní ředitelka  ČPZP zastupující SZP ČR
• zástupci jednotlivých KOC

Vorlíček J.: Úvod

Profesor Vorlíček přivítal účastníky jménem výboru ČOS ČLS JEP a vedení Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Dušek L.: Metodika hodnocení kvality péče v onkologii

V nepřítomnosti omluveného doc. Duška přednesl jeho sdělené prof. Vorlíček. V přednášce byl představen návrh principů hodnocení kvality péče v onkologii s tím, že první datové výstupy budou připravené k prezentaci na podzimním Fóru onkologů 2014.

Babjuk M.: Úvod do problematiky robotické chirurgie

Profesor Babjuk shrnul problematiku onkologické operativy v urologii napříč indikacemi. Robotická chirurgie zvyšuje přesnost práce a tím i řadu výsledků radikálních operačních výkonů. Bylo prokázáno, že zavedení robotického přístupu k radikální prostatektomii přináší zlepšení kvality života nemocných při zachované onkologické radikalitě. Na rozdíl od ostatních přístupů navíc robotika skýtá reálnou naději na další pokrok a zlepšování. Zdůraznil, že z hlediska organizace poskytování péče je nutná mezioborová spolupráce a přiměřená koncentrace robotických výkonů na větší centra (návaznost na systém komplexní onkologické péče a systém urologické péče). Stejně tak je nutné pečlivé hodnocení výsledků. Prof. Babjuk zdůraznil nízkou dostupnost výkonů v ČR ve srovnání se světem (např. 8 robotů v ČR versus 21 ve Švédsku při srovnatelném počtu obyvatel). Potenciál ČR pro robotiku ve stávajících indikacích se odhaduje na 3500 výkonů/rok při minimálním počtu výkonů 200-300/robotický systém a rok. Je nutné definovat koncepci dalšího rozvoje a nastavit podmínky úhrady výkonů ze strany MZ ČR a plátců ve spolupráci s odbornými společnostmi.

Diskuse:

• Prof. Vorlíček vyjádřil podporu ČOS ČLS JEP pro zajištění ekvity péče v oblasti robotické chirurgie a zajištění přístupu k těmto výkonům na každém KOC.
• Doc. Študent upozornil na možnosti využití robotické chirurgie v nenádorových indikacích (např. cévní a hrudní chirurgie).
• Prim. Eber upozornil na jednoznačnou a obecně uznávanou indikaci robotického výkonu u významného počtu pacientů s karcinomem rekta. Na každý KOC odhaduje cca 180 indikovaných pacientů za rok s tímto onemocněním.

Študent V.: Karcinom ledvin

Doc. Študent představil využití robotické chirurgie u karcinomu ledviny (ČR vede statistiky v incidenci této nemoci). Ačkoliv robotická resekce není standardem léčby, poukázal na výhody nefron šetřící robotické resekce, který umožňuje přesnější, komfortnější a šetrnější výkon než laparoskopická metoda. Navíc lze odstranit nádor v obtížně přístupných místech, která nejsou endoskopem řešitelná. Životnost robotického systému je 8 let, náklady jsou srovnatelné s laparoskopií a parametry cost-effectiveness se výrazně zlepšují s maximálním využitím robota. Výuková křivka je u robota rychlejší než u laparoskopického nebo otevřeného výkonu.

Diskuse:

• Prof. Skřičková se dotázala na důvod rychlejší výukové křivky u robotické chirurgie. Důvodem je lepší komfort pro operatéra a vysoká intuitivnost systému.

Doležel J.: Karcinom prostaty

Doc. Doležel uvedl přítomné do historického kontextu používání této metody a poukázal na její široké uplatnění ve světě. Například v USA se v současnosti provádí robotická radikální prostatektomie až u 90% pacientů, v Evropě jen u 40%. ČR za touto statistikou významně zaostává. Důležitá je zkušenost operatéra, v MOÚ v tuto chvíli probíhá studie cost-effectiveness na 1000 pacientech s radikální resekcí prostaty. Výkon je hrazený balíčkem 136 tis Kč/pacienta, což je hranice rentability.

Diskuse:

• Doc. Študent uvedl nejnovější studii Americké urologické společnosti, která ukázala náklady na jednotlivé typy výkonů radikální léčby ca prostaty a zdůraznila výhodnost robotiky: IMRT – 47 tis. USD, laparoskopická RAPE – 20 tis. USD, robotická RAPE – 23 tis. USD.
• Prof. Pilka uvedl, že ceny v gynekologických výkonech, tak jak jsou nastaveny v číselníku, neodpovídají realitě a nepokrývají reálnou cenu.

Pilka R.: Gynekologické nádory

Prof. Pilka uvedl, že většinu gynekologických operačních zákroků je možno provést roboticky, jednoznačnou indikací je karcinom endometria a děložního čípku. Výhodou je větší radikalita, komfort pro operatéra i nemocného a kratší operační časy ve srovnání s laparoskopickým výkonem. Shrnul historický vývoj laparoskopických metod a jejich uvedení do praxe v ČR, které bylo relativně pomalé a obdobně pomalé je zavádění robotických výkonů, což je do značné míry způsobené špatnou dostupností i neochotou plátců tyto výkony v gynekologii hradit (v tuto chvíli je nasmlouvaná péče jen u 2 ZP).

Diskuse:

• Doc. Hajdúch se dotázal na dopady zavádění robotické chirurgie do edukace a specializačního vzdělávání (jak udržet počet otevřených výkonů pro účely tréningu). Prof. Pilka i Prof. Babjuk uvedli, že požadavky na otevřené výkony v rámci log-booku se snižují v souladu s realitou a ohrožení postgraduálního vzdělávání nehrozí.

Sdělení zástupce SZP ČR – Knorová R.

Paní ředitelka Knorová upozornila na problémy robotické chirurgie z pohledu plátce péče. Upozornila na nerovnost přístupu k robotice napříč regiony, nově vznikající povinnost projednání nové drahé přístrojové techniky nad 5 mln Kč na MZ (včetně robotických systémů), nutnost rozhodnutí jaká péče má být hrazena a v jakém rozsahu z prostředků v.z.p. – pokud chceme progresivně šířeji zavádět nové technologie (např. i roboticky asistovanou operativu - dle předřečníků správná cesta), je nutné politicky definovat, která péče nemá být v systému v.z.p. hrazena.

Diskuse:

• Prof. Vorlíček upozornil, že ČOS ČLS JEP dlouhodobě požaduje preferenční úhradu nákladné péče, aby bylo možné zaplatit nejtěžší a nejdůležitější náklady v souladu se stavem znalostí v oboru. 
• Prof. Babjuk vyjádřil za ČUS ČLS JEP obdobné přesvědčení a uvedl, že urologové v souladu s tímto názorem již například zrušili indikaci k lázeňské péči.
• Dr. Tvarůžek z Nemocnice Svaté Zdislavy z Moštiště důrazně upozornil na průběžné snižování ceny úhrad od VZP, která u stávajících 104 tis. Kč nepokrývá cenu výkonu a navrhuje otevřít dohadovací řízení u ZP o cenách úhrady robotických výkonů. Poukázal na významný nepoměr v úhradách farmakoterapie versus chirurgie s potenciálním kurativním efektem.

Hajdúch M.: Závěr

Doc. Hajdúch poděkoval přednášejícím, diskutujícím i účastníkům za účast a pozval je na podzimní Fórum onkologů, které bude věnováno hodnocení kvality péče.

ZÁVĚRY

Zapsali:

RNDr.Jiří Netočný za Koordinační radu Fóra onkologů a zástupců ZP

doc. MUDr. Marián Hajdúch, PhD. za Sekci prediktivní a diagnostické  onkologie ČOS ČLS

Poznamenejte si, prosím, datum příštího pracovního setkání fóra onkologů a zástupců pojišťoven: 

XXVI. setkání se bude konat v pátek 31. října 2014 v 10:00 hod., v  MOÚ v Brně

Přednesené příspěvky a zápis v elektronické podobě najdete na www.linkos.cz .