Zápis z Fóra onkologů dne 20. 4. 2018 v MOÚ Brno

V úvodu setkání přivítal všechny přítomné prof. MUDr. Žaloudík, CSc., který zdůraznil význam obnovení Fóra onkologů jako platformy pro diskusi o onkologické péči v ČR, jejím financování a dalším rozvoji. Zároveň omluvil prof. MUDr. Vyzulu, CSc., který byl řadu let hlavní osobou Fóra onkologů.

1. První přednášku přednesla doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA a věnovala se aktualitám v organizaci péče o onkologické pacienty v ČR. Shrnula základní teze vyplývající z Věstníku 13/2017. Základem a páteří systému onkologické péče zůstávají KOC jako nejvyšší organizační jednotka. Věstník zavádí nový stupeň organizace Regionální onkologické skupiny, které se smluvně napojují na stávající systém KOC a rozšiřují kvalitní péči o onkologicky nemocné do všech oblastí ČR. Věstník dále zavádí pojem Specializovaných onkologických skupin, jejich činnost spojuje odborníky pečující o konkrétní diagnózu či provádí speciální léčebnou metodu. Specifický statut mají Národní onkologická centra, jsou součástí sítě KOC, ale zároveň se stávají kontaktním místem pro komunikaci o vzácných diagnózách na mezinárodní úrovni. Těmito pracovišti jsou MOÚ a FN Motol.

Základní jednotkou pro řešení diagnosticko-terapeutického plánu pro všechny onkologicky nemocné pacienty je multidisciplinární tým. V jeho čele stojí KOC a vedoucí lékař KOC, který odpovídá za jeho průběh a stanovení léčebného postupu.

Dispenzarizace pacientů bude možná v budoucnu v ordinacích praktických lékařů. Tím se uvolní prostor pro nově přijímané pacienty, jejichž nárůst vychází z rostoucí incidence, dále pro pacienty, kteří potřebují opětovnou terapii pro relaps onemocnění či nově vzniklou další malignitu, jejichž počet roste s významně se zvyšující prevalencí.

Vzdělání v onkologii by se mělo opírat o onkologický kmen, o který budou zástupci výboru ČOS dále usilovat. Naprosto nezbytné je zachování a rozvoj existence NOR, který nový systém organizace péče podporuje.

2. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. se ve své přednášce věnoval aktuálním datům k organizaci a plánování úhrad onkologické péče. Zdůraznil opět nárůst incidence i prevalence maligních onemocnění v ČR. Logickým důsledkem tohoto nárůstu jsou i zvyšující se nároky na úhradu terapie. Léčebné metody v oblasti chirurgie, radioterapie i farmakoterapie jsou stále dokonalejší. Tomu odpovídají i léčebné úspěchy, z nichž pak vyplývá rostoucí prevalence zhoubných onemocnění. Pro řešení úhrady léčby je nutné stále sledovat údaje o počtu pacientů léčených jmenovanými metodami, sledovat výsledky léčby, vést stále klinické registry a mít dostatek informací a dat pro další diskusi se zřizovateli a plátci péče i managementy nemocnic. Bez získaných dat nelze správně určit predikce pro budoucnost. Další nezbytností je i vytvoření klinických doporučených postupů pro jednotlivé diagnózy malignit, které se stanou standardem pro péči o onkologicky nemocné. Doc. Dušek zdůraznil problémy s nedostatkem personálu, především sester, dále nutnost nového pohledu na realizaci úhradové vyhlášky v dalších letech. Zároveň byla konstatována nutnost změny systému schvalování úhrady nákladných léčiv.

Po obou přednáškách proběhla diskuse a téma: úhradová vyhláška, systém úhrady nákladných léků, příchod biosimilars. Prof. Žaloudík upozornil na problematickou organizaci péče ve Středočeském kraji, kde není samostatný KOC, předsedkyně souhlasila, že veškerá péče z této oblasti je soustředěna do pražských pracovišť.

3. MUDr. Milan Vošmik se věnoval problematice úhrady radioterapie v ČR. Upozornil na problémy se zaváděním nových výkonů v oblasti radioterapie. Schvalování bylo v minulých letech spojeno s velmi složitým a dlouhotrvajícím procesem, situace se v poslední době částečně zlepšuje. Přednáška i následná diskuse řešila i nutnost obměny přístrojové techniky v oblasti radioterapie. Byla zdůrazněna opět nezbytnost centralizace specializované péče do KOC a to z hlediska technického i personálního vybavení. Dále se prim. Vošmik zabýval problémem dopravy pacientů léčených radioterapií. Prof. Šlampa krátce zmínil i problematiku brachyterapie a úhrady nově prováděných výkonů a ZUM.

Přednáška vyvolala bohatou diskusi. Za svaz pojišťoven dr. Knorová zdůraznila zlepšení v projednávání a zavádění nových výkonů. Náměstek Honěk uvedl, že managementy nemocnic mají finance na přístroje, jde pouze o jejich správné a účelné přerozdělení v rámci jednoho zařízení. Dále bylo diskutováno o nových smlouvách s plátci péče pro další roky, kde je nutné lépe specifikovat smluvní pracoviště i výkony, které jsou zde prováděny. Nedostatek personálu, především sester může vyplývat i z přebytku zdravotnických zařízení a otázkou je jejich smysluplnost. Z toho vyplývá i řešení dopravy. Nutná je i ukázněnost pacientů s využíváním sanitních vozů při kontrolních vyšetření a onkologické péči vůbec. Hrazení dopravy pacientů by mělo být mimo systém zdravotního pojištění, jedná se spíše o problematiku v sociální oblasti.

4. Další prezentaci přednesl MUDr. Pavel Fabian, Ph.D., z MOÚ Brno. Přednáška se týkala prediktivního vyšetřování nádorů. V první části prim. Fabian zmínil historii vyšetřování prediktivních faktorů. Zdůraznil, že stanovení prognostických i prediktivních faktorů se stává naprostou nezbytností pro stanovení terapeutického postupu u maligních onemocnění. Vyšetření dělí pacienty na vhodné k léčbě s prokázanou změnou a vhodné k léčbě s prokázanou absencí hledané změny. V ČR se ustanovila síť referenčních laboratoří, které provádí prediktivní diagnostiku. Tato centralizace vyšetření je zcela žádoucí a vede k zachování kvality prováděných vyšetření. Další otázkou je úhrada prediktivních vyšetření přes zcela nevhodné období paušálních plateb, které nekryly stále přibývající počet prediktorů a tím i vyšetřených pojištěnců, by měl pokračovat v budoucnu systém úhrady formou výkonovou, která by reflektovala náklady na prováděná vyšetření i počty takto vyšetřených pacientů. Probíhá jednání s plátci péče o výkonových balíčcích a odborná společnost patologů podporuje jednání mezi plátci péče a pracovní skupinou zástupců odborné společnosti. Cílem jednání je adekvátní úhrada prediktivních faktorů. Stanovené predátory indikují nemocné ke konkrétní léčbě. Samozřejmostí musí být vymezení statutu referenčních laboratoří a jejich uvedení na webových stránkách plátců.

V diskusi k tomuto tématu byla zdůrazněna především nutnost neustále probíhající konzultace mezi odbornými společnostmi a plátci péče. Prof. Petruželka upozornil na nutnost reflexního testování prognosticko-prediktivních faktorů pro realizaci léčby i stanovení rizika a prognózy u pacientů.

5. Další sdělení přednesl MUDr. JUDr. Petr Honěk, náměstek pro zdravotní péči VZP ČR. Uvedl některé statistické údaje o centrové péči, která je poskytována v onkologii 19 pracovišti, v 17 diagnostických skupinách, 40 ATC skupinách léčivých přípravků. V onkologii bylo léčeno 4 265 pojištěnců ročně. To představuje náklady 9 612 mil Kč. Náklady na centrovou léčbu stále rostou, což odpovídá počtu nových molekul i využití stávajících preparátů v nových indikacích. Pan náměstek dále upozornil, že onkologie není jedinou oblastí medicíny s užívanou centrovou nákladnou terapií, že léky tohoto typu jsou užívány např. v gastroenterologii, revmatologii, dermatologii, neurologii apod. Upozornil dále na pozitivní přínos konkrétních dohod mezi zástupci ČOS a VZP, které zjednoduší a upřesní konkrétní indikace některých léčebných přípravků a jejich kombinací. Věří, že tyto dohody budou nadále pokračovat ke spokojenosti VZP i ČOS a především pacientů.

V diskusi byl dále zdůrazněn problém VILP a §16 jako dvou institucí, které v budoucnosti nemají existovat, protože neřeší problém úhrady léčiv a přístupu léků k pacientům. Prof. Žaloudík upozornil na nutnou revizi indikace léčiv, kde hlavní úlohu hraje SÚKL.

6. Za Svaz pojišťoven hovořila MUDr. Renata Knorová, MBA. Velmi ocenila obnovení Fóra onkologů, které dává prostor pro diskusi s odbornou společností k řešení problému sítě onkologických pracovišť a schvalování léčivých přípravků. Upozornila, že používání kódu multidisciplinárního týmu – 51881 není v současné době systematické a vítá ujasnění funkce multidisciplinárního týmu i signálního kódu. Považuje za nutné upřesnění frekvence konání týmu, místo konání týmu a odpovědnost za výsledek rozhodnutí.

Konstatovala nárůst nákladů na péči o onkologické pacienty, nutnost řešení počtu center onkochirurgické operativy, ustanovení sítě onkologických pracovišť navazujících na KOC. Problémem zůstává existence §16 a VILP.

Věří, že Fórum onkologů bude sloužit výměně informací, která povede k zlepšení péče o onkologické pacienty.

Prim. Neumanová v diskuzi požadovala, aby multidisciplinární týmy pracovaly samostatně i v regionech a odvolávala se na zahraniční zkušenosti. Prof. Žaloudík reagoval na zkušenosti ze zahraničních pracovišť, kde i regionální onkologická oddělení musí projít schvalovacím procesem a musí podléhat nadřízenému centrálnímu pracovišti. Doc. Prausová zdůraznila, že tak jako KOC prochází auditem, musí mít i regionální pracoviště jasně stanovená a kontrolovatelná pravidla svého fungování.

7. Za SÚKL hovořila PharmDr. Lenka Vostálová, Ph.D. Pro současný systém stanovování úhrad léčiv byl rozhodující rok 2005, kdy se na návrh senátu ČR a současně Evropské komise změnila forma a systém stanovení úhrad léčivých přípravků. Byla požadována forma správního řízení, původní systém odporoval Listině základních práv a svobod. Další změnou byla v roce 2008 novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, kdy se přesunul systém cenové a úhradové regulace na SÚKL.

Dr. Vostálová informovala o 431 běžících správních řízení na SÚKL a upozornila, že počet představuje v rámci Evropy velmi vysoké číslo, které mimo jiné ukazuje na náročnost celého procesu v ČR. Dále se věnovala problémům, které komplikují průběh řízení – nekvalitní žádost držitele oprávnění, změny obsahu podání, nepředložení farmakoekonomického modelu, porušení udržitelnosti veřejného rozpočtu. Existenci §16 i institutu VILP SÚKL též považuje pro budoucnost jako neperspektivní. V další praxi bude SÚKL požadovat při stanovení úhrady zvýšení kvality podaných žádostí s cílem relevantního výsledku již v 1. řízení.

Doc. Prausová upozornila na problémy, které vyplývají z délky trvání procesu úhrady, projevila nesouhlas s existencí institutu dočasné úhrady i §16. Současně upozornila na pokles profesionality ze strany držitelů oprávnění. Věří v součinnost s AIFP, která napomůže řešení problémů se stanovováním úhrady léčivých přípravků.

8. David Šmehlík, poradce ministra zdravotnictví poděkoval za možnost účastnit se Fóra onkologů, které kladně ocenil a zdůraznil nutnost práce na rozvoji organizace péče o onkologické pacienty v budoucnu.

Další Fórum onkologů se bude konat 9. 11. 2018 v Praze, přesné místo konání bude včas určeno a všichni zúčastnění budou pozváni.

Zápis provedla:

doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA
předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP