Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Kolorektální karcinom; Onkologická diagnostika
Téma: IX. Nádory tlustého střeva a konečníku
Číslo abstraktu: 100
Autoři: Doc. MUDr. Bohumil Seifert, PhD.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Východiska:
V ČR od roku 2009 roste účast ve screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) a zvyšují se počty screeningových kolonoskopií (SK). Zavedení adresného zvaní a používání imunochemických testů na okultní krvácení s vyšší citlivostí ještě zvýší tlak na endoskopická centra, která již prodlužují čekací doby. Nejvýznamnější cestou k záchytu nádorů zůstává včasná diagnostika u pacienta prezentujícího symptomy praktickému lékaři. 90 % kolonoskopické kapacity v ČR je v současné době věnováno diagnostice, 10 % screeningu.
Cíl:
Cílem sdělení je analýza diagnostických kapacit v prostředí rozvinutého screeningu KRK v ČR a hledání možností optimalizace indikace kolonoskopií u symptomatických pacientů z primární péče. Práce vychází z dat, která poskytuje v souvislosti se screeningovým programem Institut biostatistiky a analýz MU v Brně, z mezinárodního srovnání, zejména se sousedním Německem a ze studií mezi praktickými lékaři, které uspořádal Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze. Vyhodnocuje informace o klinických známkách a potenciálně využitelných laboratorních metodách (iTOKS, M2PK, kalprotektin), které usnadňují výběr pacientů k včasné kolonoskopii v klinické praxi.
Závěr:
Koncept alarmujících známek, epidemiologické zhodnocení rizika, pečlivá rodinná anamnéza a znalost pacienta umožňují praktickému lékaři do vysoké míry spolehlivě vyhodnotit riziko nádorového onemocnění a racionálně indikovat diagnostické úkony. Do budoucna se nabízí využití některých laboratorních testů pro výběr pacientů ke kolonoskopii. Při indikaci kolonoskopií následujících po SK je třeba dbát na adherenci k příslušným doporučeným postupům gastroenterologické společnosti.
Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013
