ÚSPĚCHY MAMMÁRNÍHO SCREENINGU V ČR A JEHO DOPAD NA LÉČEBNÉ VÝSLEDKY U KARCINOMU PRSU

Východiska:

V současné době jsou - na základě potvrzení efektivity (údaje z velkých studií) - mezinárodně schváleny tři screeningové programy, které do­kázaly snížit mortalitu na danou diagnózu. Jedná se o screening nádorů prsu, tlustého střeva, konečníku a nádorů hrdla děložního. Screeningová mammografická vyšetření jsou schválena pro ženy od 45 let věku s intervalem 2 roky. K zajištění účinnosti a úspornosti těchto programů je nezbytná jejich pečlivá organizace a též sledování výsledků, které programy přinášejí. Klíčovou roli zde sehrává Národní onkologický registr ČR (NOR ČR), spravovaný Ústavem zdra­votnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) - www.uzis.cz.

Cíl:

Poukázat na současný stav mamárního screeningového programu v ČR a jeho význam, který se odráží zejména na snížené úmrtnosti žen s časně zachyceným karcinomem prsu. Dále zde budou prezentovány portály, na kterých si může i široká laická ve­řejnost vyhledat informace o screeningových programech v ČR a též o dostupných datech, která se týkají ostatních onkologických diagnóz.

Výsledky:

Screeningový program karcinomu prsu byl Komisí MZ schválen 9. 9. 2002 a významnou měrou se podílí na snižování úmrtnosti žen na karcinom prsu. Tímto progra­mem prochází ročně cca 500 000 žen a zachránil již více než 10 000 z nich. Veřejnost se může s jeho výsledky seznámit na webových stránkách www.mamo.cz. Poslední aktuální výsledky celonárodního screeningu nádorů prsu jsou známy z roku 2011 a byly zveřejněny 30. 11. 2012 na desáté konferenci „Datový audit screeningu nádorů prsu". V tomto roce byla účast žen ve screeningovém programu nejvyšší (555 233 žen - 54,5% pokrytí v ČR) a též bylo v tomto roce zachy­ceno nejvíce karcinomů (2 959 nádorů, z toho více než 70 % ve stadiu T1 nebo ca in situ - 9,7 %>). Časná stadia se též skrývají ve skupině nádorů tzv. neznámé, tj. neměřitelné velikosti (rok 2011 - 14,9 %>). Celkově bylo v roce 2011 v ČR diagnostikováno takřka 7 000 nových případů karcinomu prsu, mimo screening to tedy znamená záchyt dalších cca 4 000 případů (symptomatické). Podíl záchytu časných stadií (T 1) dosahuje ve svém souhrnu již téměř 40 %>. V porovnání s předchozími roky se jedná o velký úspěch (80. roky - T1 stadia do 10 %>, 90 léta - 20-25 %).

Závěr:

Čím vyšší procento ženské populace bude ve screeningu aktivní, tím bude četnost časně zachycených karcinomů prsu větší a úmrtnost na tuto diagnózu nižší. Další navýšení účasti českých žen ve screeningu je velice pravděpodobně možné dosáhnout jen systémem adresného zvaní tak, jak toho bylo dosaženo i v jiných, zejména severských státech Evropy.

Videozáznam přednášky