Přesnost ultrazvuku a magnetické rezonance v hodnocení odpovědi karcinomu děložního hrdla na neoadjuvantní chemoterapii.

   Cíle

   V léčbě karcinomu děložního hrdla je stále častěji využívaná aplikace neoadjuvantní chemoterapie (NACT). Pro následný management je nezbytné určení rozsahu onemocnění a odpovědi nádoru na NACT. Přesné zobrazení tumoru děložního hrdla po NACT je však často ztíženo nekrózou a fibrózou nádoru po chemoterapii a také zánětlivou reakcí okolní tkáně. Za zlatý standard v hodnocení rozsahu nádorového onemocnění děložního hrdla je považována magnetická rezonance (MRI). Některá pracoviště nově ve stagingu onemocnění využívají také ultrazvukové vyšetření (UZ), jehož přesnost byla popsána v recentních publikacích. Cílem naší práce bylo zhodnotit, zda je magnetická rezonance a ultrazvukové vyšetření přesné ve stanovení objemu nádoru děložního čípku také u pacientek po aplikaci NACT.

   Metody

   Zařazeno bylo 42 pacientek s lokálně pokročilým karcinomem děložního hrdla stádia IB1 až IIB, u kterých byla aplikována NACT. Před a po aplikaci  NACT byla velikost tumoru změřena pomocí UZ a MRI ve 3 rozměrech a stanoven objem nádoru. V šesti případech byla zaznamenána progrese onemocnění po aplikaci NACT, nebo přítomnost postižení parametrií. Tyto pacientky byly následně léčeny primární radioterapií a vyloučeny z celkového hodnocení. U ostatních 36 žen byla provedena radikální hysterektomie nebo radikální trachelektomie a velikost tumoru byla změřena v patologickém preparátu.

   Výsledky

   Komplení klinická odpověď nádoru na NACT byla zaznamenána u 16,7 % pacientek (7/42) a parciální klinická odpověď u 42,9 % žen (18/42). Jako stable disease bylo hodnoceno 26,2 % případů (11/42). Progrese onemocnění byly popsána u 14,3 % pacientek (6/42) – tyto byly z konečného hodnocení vyřazeny. Po aplikaci NACT došlo ke zmenšení objemu tumoru o 85,4 % při měření pomocí UZ, respektive o 85,7 % při měření pomocí MRI. V našem souboru jsme prokázali statisticky významnou shodu mezi objemem tumoru stanoveným pomocí UZ a hodnotami získanými z bioptického preparátu, interclass correlation byl poměrně vysoký (interclass correlation = 0.802, 95 % CI = 0.5835 – 0.9056). Naopak, při porovnání měření dle MRI a z bioptického preparátu nebyla shoda statisticky významná a interclass correlation byl nízký (interclass correlation = 0.523, 95 % CI = 0.0033 – 0.7727).

   Závěr

   V naší studii jsme prokázali, že ultrazvukové vyšetření je vysoce přesnou metodou v hodnocení velikosti tumoru u pacientek s karcinomem děložního hrdla i po aplikaci neoadjuvantní chemoterapie.

Ultrazvukové vyšetření zkušeným sonografistou je vedle vyšetření MRI vhodnou, levnou, přesnou a široce dostupnou zobrazovací metodou ve stagingu karcinomu děložního hrdla.

Literatura

1.  Gonzáles-Martín A, González-Cortijo L, Carballo N, Garcia JF, Lapuente F, Rojo A, Chiva LM. The current role of neoadjuvant chemotherapy in the management of cervical carcinoma. Gynecol Oncol, 2008, 110: 36-40

2.  Fischerova D. Transrectal ultrasound and magnetic resonance imaging in staging of early cervical cancer. Int J Gynecol Cancer, 2008, Jul-Aug;18(4): 766-72

3.  Testa AC, Ludovisi M. Transvaginal ultrasonography and magnetic resonance imaging for assesement of presence, size and extent of invasive cervical cancer. Ultrasound in Obstetrics and Gynecology, 2009, Sep, 34(3): 335-344

4.  Manfredi R, Maresca G, Smaniotto D, Greggi S, Andrulli D, Rabitti C, Summaria V, Valentini AL, Panici PB, Cellini N, Marano P. Cervical cancer response to neoadjuvant therapy: MR imaging assessment. Radiology. 1998; 209(3): 819-24.

5.  Vives A, Castelo-Branco C, Iglesias X, Tomas X, Palombo H, Pahisa J, Lejarcegui JA, Salvador A, Li Puig – Tintoré. Is MRI helpful in evaluating the response of cervical cancer to neoadjuvant chemotherapy? Acta Obstet Scand, 1995, 74: 467-471

6.  Fischerova D, Cibula D, Stehnova H, Vondrichova H, Zikan M, Freitag P, Slama J, Pavlista D, Pinkavova I, Dundr P. Use of transrectal ultrasound and magnetic imaging in the staging of early-stage cervical cancer. Ceska Gynekologie, 2009, Oct, 74(5): 323-329