KOUŘENÍ JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR MALIGNIT

Východiska:

Kouření tabáku (aktivní kouření i pasivní expozice tabákovému kouři) je příčinou zhruba 25 % všech onkologických onemocnění. I po on­kologické diagnóze se po roce nejméně polovina kuřáků ke kouření vrací. Podle dat ÚZIS byla diagnóza F 17 (závislost na tabáku) v roce 2011 uvedena jen u 7 % hospitalizovaných pro vybraná onkologická onemocnění s významným podílem kouření. Ani léčba závislosti na tabáku u nás není dostatečně nabí­zena a využívána.

Cíl:

Zvýšit povědomí lékařů o významu pozornosti, kterou by měli věnovat kouření svých pacientů, minimálně formou krátké intervence v rozsahu několika minut, případně doporučení specializované léčby (některé z více než 40 center pro závislé na tabáku, www.slzt.cz). Základním krokem je v každé ordinaci kromě dotazu na kouření jasné doporučení přestat kouřit, případně vyhnout se jakékoli expozici tabákovému kouři. V případě časových mož­ností může lékař poskytnout základní psychobehaviorání intervenci či předepsat farmakoterapii závislosti na tabáku a pozvat pacienta na kontrolní návštěvu.

Závěr:

Primární prevence onkologických onemocnění prevencí a léčbou závislosti na tabáku a sekundární prevence - léčba závislosti na tabáku u onkolo­gicky nemocných - by měla být našimi lékaři, nejen onkology, ale zejména lékaři v první linii, více využívána.

Videozáznam přednášky

Podpořeno projektem NT 12170-5 a PRVOUKP25/LF1/2.