Frekvence syndromu hereditárního karcinomu prsu a vaječníků v ČR

V pražské skupině byla provedena analýza výskytu mutací genů BRCA1/2 u žen s karcinomem vaječníků. Nejvyšší záchyt byl pozorován v rodinách s výskytem dvou a více karcinomů prsu a/nebo vaječníků - 81,8 %. U pacientek s jednou přímou příbuznou s karcinomem vaječníků (bez ohledu na věk v době diagnózy) byla záchytnost 66,6 %.

U pacientek s jednou přímou příbuznou s karcinomem prsu do 50 let byl záchyt 11,1 %.

U sporadického karcinomu (bez výskytu malignit v rodinné anamnéze) byl záchyt u žen s duplicitou karcinomu prsu/vaječníků 12,5 %. Překvapivě nízký byl záchyt u časného ovariálního karcinomu do 40 let - 2,4 %.

Pacientky s hereditární mutací se distribucí stadií onemocnění ani histotypem nelišily od běžné pacientské populace. Onemocnění u všech pozitivních žen patřilo do skupiny platina senzitivních nádorů s delším disease - free intervalem ve srovnání s běžnou pacientskou populací.

Populační frekvence mutací genů BRCA1/2 je odhadována v mnoha populacích včetně české na 1:500. Předmětem debat jsou především indikační kritéria k provedení mutační analýzy, a to zejména u pacientek s karcinomem ovárií. V současné době je na základě studií provedených v západoevropské a severoamerické populaci předpoklad minimálně 10 % pravděpodobnosti nosičství mutace genu BRCA1/2 u každé pacientky s ovariálním karcinomem diagnostikovaným do věku 50 let. Otázkou také zůstává možnost screeningu alespoň populačně nejčastějších mutací v neselektované populaci pacientek s karcinomem prsu a vaječníků.

Druhým klinicky významným okruhem zůstává diferenciace rizika uvnitř skupiny žen (a mužů) se známou hereditární dispozicí v genech BRCA1/2. Velmi široce jsou zkoumány zejména genetické faktory (polymorfismy, mutace jiných genů), které by mohly ovlivnit riziko vzniku karcinomu prsu nebo vaječníků, popř. upřesnit lokalitu pravděpodobného vzniku nádoru. V současné době se za prokázaný faktor modifikující riziko vzniku karcinomu prsu u žen s mutací genu BRCA1 považuje mutace promotorové sekvence genu RAD51(135G>C).

Zajímavým aspektem zůstává také vliv metylace promotorových sekvencí na riziko vzniku karcinomu u nosiček mutací genů BRCA1/2. Naše skupina popsala možný vliv mutačního stavu na vznik předčasného vzorce metylace promotorových sekvencí, který odpovídá stárnutí buňky, a tím i vzniku událostí vedoucích k alteraci funkčních procesů regulace buněčné diferenciace a dělení a následně i k alteracím genomické sekvence.

Práce byla podpořena grantem GA ČR č. 301/08/P103.