Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: I. Onkologická prevence
Číslo abstraktu: 002
Autoři: MUDr. Jozef Čupka
Východiska:
Spotřeba alkoholu je dle WHO i Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) významným rizikovým faktorem pro incidenci nádorů. Evropa a ČR patří mezi regiony s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele, která často převyšuje definovanou maximální konsenzuální dávku 24 g/den u mužů a 12 g/den u žen.
Cíl:
V roce 2007 přidala IARC na seznam nádorů kauzálně spojených s konzumací alkoholu další dva typy častých nádorů - prsu a kolorekta. Byl tím rozšířen původní seznam obsahující nádory dutiny ústní (DÚ), hltanu, hrtanu, jícnu a jater. V roce 2009 prezentovali Rehm et al studii, kde se alkoholu přičítá celosvětově 3,8 % všech úmrtí a 4,6 % let ztracených v důsledku nemoci. V zemích s vysokými příjmy tvořily škody způsobené alkoholem více než 1 % HDP. Dle Fillmore et al (2006) v EU u mužů každý 6. rok ztracený kvůli nemoci nebo smrti šel na vrub alkoholu. Na této úmrtnosti se největší měrou podílely 1) neúmyslně způsobená zranění, 2) KV nemoci a 3) nádory. Dánská studie (Thygesen et al) z roku 2005 ukázala, že výskyt nádorů u pracovníků pivovarů, kteří dostávali domů šest piv denně byl signifikantně vyšší než ve srovnatelné populaci. Nádory se vyskytovaly častěji v dutině ústní, v trávicím, respiračním a močovém systému. Dalším problémem je závažnost interakce alkoholu s léky a kouřením cigaret. Z etanolu se tvoří acetaldehyd a reaktivní forma kyslíku, které genotoxicky působí na buňky. Množství acetaldehydu vyrobené ze spotřebovaného alkoholu je určeno aktivitou enzymu alkoholdehydrogenáza, který přeměňuje etanol na acetaldehyd, a dále aldehyd dehydrogenáza, který převádí acetaldehyd na méně toxické sloučeniny acetátu. U lidí polymorfizmus genů kódujících alkoholdehydrogenázy (ADH) a aldehyd dehydrogenázy (ALDH) v kombinaci s konzumací alkoholu hraje hlavní roli v rozvoji nádorů HCD a horní části trávicího traktu. Dalšími mechanizmy působení alkoholu jsou podráždění sliznic a zvýšení jejich propustnosti jiným karcinogenům (např. produktům tabáku). Takto vznikají opět nádory horního aerodigestivního traktu. Zánětlivé reakce, jako je hepatitida a cirhóza, vedou k nádorům jater, dále interference s metabolizmem folátů vede ke kolorektálnímu karcinomu a změna plazmatické hladiny pohlavních hormonů vede k nádorům prsu.
Závěr:
Alkohol zůstává hlavním přispěvatelem k úmrtnosti na nádory a ztracené roky potenciálního života. Vyšší konzumace zvyšuje riziko. Snižování spotřeby alkoholu je důležitá prevence v oblasti poklesu nádorů v ČR.
Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013