Karcinom štítné žlázy. Pooperační sledování nemocných

Problematika nádorů štítné žlázy patří mezi zvlášť významné oblasti tyreoidální endokrinologie a onkologie. Tyto nádory mohou vycházet z epitelu folikulárního jako diferencované tumory papilární či folikulární. Jsou však i méně diferencované až nediferencované tumory (anaplastický karcinom). Společnou vlastností diferencovaného karcinomu je schopnost hromadit radiojod. Tumory se liší jak morfologicky, tak i biologickým chováním, vyžadují odlišné diagnostické a terapeutické postupy, od lékaře velké zkušenosti a možnost podrobného vyšetření na specializovaných pracovištích endokrinologie a nukleární medicíny. Většina pracovišť proto usiluje, aby kombinací jednotlivých zobrazovacích metod dosáhla efektivity a kvality diagnostického postupu tak, aby byl ekonomicky přijatelný a s vysokou výpovědní hodnotou vyšetření. Zavedením laboratorních metod na stanovení specifických nádorových markerů došlo rovněž k obrovskému pokroku, především v monitorování průběhu léčby našich pacientů. Tyreoglobulin (TG) pro detekci diferencovaného karcinomu štítné žlázy je využíván jako vysoce specifický marker od 70. let 20. stol. Imunoreaktivní kalcitonin (iCT), jehož vzestup svědčí pro přítomnost nádorového procesu, je pro monitorování medulárního karcinomu u nás rutinně používán od r. 1980. Kniha je určena chirurgům, endokrinologům, onkologům, radiologům, pracovníkům oddělení nukleární medicíny.