Klin Onkol 2024; 37(5): 375-379. DOI: 10.48095/ccko2024375.
Východiska: Léčba checkpoint inhibitory (immune checkpoint inhibitor – ICI) přinesla v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer – NSCLC) revoluční pokrok. Nemálo pacientů s NSCLC má komorbidní onemocnění. U pacientů, kteří již mají poškozenou funkci ledvin, je třeba věnovat zvláštní pozornost renální toxicitě, což je vzácná imunitně podmíněná nežádoucí příhoda. Ačkoli bylo publikováno několik kazuistik léčby ICI u pacientů s pokročilým NSCLC podstupujících hemodialýzu, informace o léčbě ICI u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (chronic kidney disease – CKD) jsou limitované. Případ: Uvádíme zde případ úspěšně léčeného 75letého pacienta s CKD a pokročilým NSCLC. Odhadovaná rychlost glomerulární filtrace na začátku protinádorové léčby byla 40 ml/min/1,73 m2. Byl podán nivolumab a ipilimumab, jednak s ohledem na očekáváný terapeutický účinek a jednak kvůli zamezení nežádoucím účinkům. Ipilimumab byl vysazen 1 rok po zahájení léčby a podávání nivolumabu bylo také ukončeno, a to 2 roky od zahájení léčby kvůli dysfunkci štítné žlázy jako imunitně podmíněnému nežádoucímu účinku. Bez toho, aby se u pacienta zhoršilo CKD, byla možná léčba NSCLC dvěma checkpoint inhibitory po dobu ≥ 3 let. Závěr: Režim nivolumab a ipilimumab se může stát jednou z možností léčby pacientů s NSCLC a současně s CKD. Tento článek by mohl poskytnout návrh léčby budoucích pacientů, u kterých je možné předpokládat podobný průběh.
