předseda ČOS, prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c. reagoval dopisem na článek, který vyšel 3.10.2011 v Hospodářských novinách.
- Dopis k vytištění (ve formátu pdf)
- Série článků v Hospodářských novinách, publikovaných dne 3.10.2011
Otevřený dopis:
V Brně 10. října 2011
Vážená paní doktorko,
reaguji na článek „Víme, kolik přístroje stojí. To ale nestačí”, který byl uveřejněn v Hospodářských novinách dne 3. října a to formou rozhovoru s Vámi a je uveden Vaší citací:
„Dříve nebo později musí někdo spočítat náklady na onkologii. Ty radikálně rostou a my vůbec nevíme, co za to dostáváme zpátky“.
Protože jak tato, tak i jiné věty uvedené v článku nepopisují reálnou situaci v onkologii a ve financování zdravotní péče v ČR, vyznívá celá stať zavádějícím způsobem. Doufám, že uvítáte, když Vám jako předseda ČOS ČLS JEP poskytnu informace (převážně z veřejných zdrojů), na základě kterých si budete moci vytvořit objektivní pohled na údajně „radikálně rostoucí náklady na onkologii“ a také na rozdíl mezi racionalizací péče a pouhou regulací nákladů na péči – která s řízením zdravotnictví nebo medicínou nemá co společného.
V rovině obecné je zavádějící tvrzení (byť je to opakovaně mediálně prezentováno), že „pojišťovnám docházejí peníze“ – jak je uvedeno v závěru článku - díky vzrůstajícím nákladům na farmakoterapii, potažmo na „biologickou léčbu“ ať již v onkologii nebo v jiném oboru. Podle dat UZIS (Aktuální informace č. 50 ze dne 7. 9. 2011) byl vývoj nákladů na léky na předpis mezi lety 2006 – 2010 negativní, s průměrným meziročním poklesem o – 0,01%. Náklady na léky podané v rámci hospitalizace nejsou v datech UZIS přímo uvedeny, ale protože podle dat IMS byl celkový nárůst v segmentu nemocničních léčiv mezi lety 2006 – 2010 pouze 4% a tento segment tvoří pouze třetinu celkových nákladů na léčiva, je jasné že farmakoterapie je jediným segmentem, který se prakticky nepodílel na nárůstu celkových nákladů na péči, který byl 28,8% mezi roky 2006 – 2010. Důvodem je jednak pokles cen léčiv, ale hlavně zavedení limitů na náklady na léčiva vztažené vždy k předešlému kalendářnímu období. Pro „biologickou“ léčbu v onkologii toto platí od roku 2009 a omezení se týká přímo konkrétních léků v konkrétních indikacích, ovšem bez ohledu na reálnou potřebu pacientů. Výsledkem takových limitů je ale to, že v ambulantní sféře nejsou lékaři motivováni k účelné farmakoterapii (nechtějí si logicky snížit limit) a v rámci specializované péče v onkologii zdravotní pojišťovny nyní odmítají hradit péči, která má státem přiznanou úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
V rovině konkrétní je zcela mylné tvrzení „my vůbec nevíme, co za to dostáváme zpátky“ v případě tzv. biologické léčby. Pravdou je, že to právě pro „biologická léčiva“ v onkologii (ale nejen tam) víme zcela přesně, neboť výsledky léčby těmito léčivy v podmínkách běžné terapeutické praxe jsou od okamžiku jejich zavedení v ČR sbírány v celostátních registrech. Jejich přehled a základní data jsou na www.registry.cz a detailní výstupy jsou vždy prezentovány na akci „Fórum onkologů a plátců péče“, které jste se ostatně zúčastnila. Víme a opakovaně to publikujeme, že přínos moderních léčiv v onkologii pro pacienty v ČR je nejméně takový, jaký byl prokázán v registračních klinických studiích a pro který byla také těmto léčivům určena úhrada. Což je zase důkazem, že v onkologii jsou léčiva používána podle zásad racionální farmakoterapie (péče je centralizována a podávána podle protokolů, výběrových kritérií a standardů). Výše uvedené ale neplatí pro ostatní léčiva podávaná v ČR, neboť pro všechna léčiva, pro které registry neexistují, opravdu neznáme jejich přínos v podmínkách běžné terapeutické praxe. Pokud má někdo zájem nebo cíl racionalizovat farmakoterapii v ČR, musí začít se sběrem a analýzou údajů o přínosu léčiv, která jsou hromadně používána, neboť ty také tvoří většinu nákladů na farmakoterapii.
S pozdravem
prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c.
