Alkohol je látka se schopností vyvolat v lidském organizmu nádorové onemocnění. Pití alkoholu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu, a zřejmě i nádorů slinivky břišní a žaludku. Alkohol je příčinou 3 až 6 % úmrtí na rakovinu. Riziko vzniku nádorů je nejvyšší u osob, které pijí alkohol každý den a/nebo ve zvýšené míře, a to bez ohledu na to o jaký alkoholický nápoj se jedná.
Toto riziko dále narůstá, pokud současně kouří a/nebo jsou obézní a mají nízkou pohybovou aktivitu. Alkohol způsobuje i řadu dalších velmi závažných onemocnění, v důsledku kterých může dojít k trvalému poškození zdraví nebo k úmrtí. Užívání alkoholu může vést k úrazům a ke vzniku závislosti.
Protože nelze pro jednotlivce stanovit množství alkoholu, jehož konzumace by byla bezpečná, je nutné pití alkoholu obecně nedoporučovat. To platí jak pro zdravé osoby, tak i pro onkologicky nemocné.
Je odpovědností občanů, jak přistupují ke svému zdraví. Dospělí, kteří se i přes tyto skutečnosti rozhodnou v pití alkoholu pokračovat, by neměli alkohol konzumovat denně a jejich spotřeba čistého alkoholu by neměla v jednotlivé dny překročit 14 g (pozn.: přibližně 14 g čistého alkoholu obsahuje například: 0,5 litru 10° piva s 3,5 % alkoholu nebo 0,33 litru 12° piva s 5 % alkoholu, 1 sklenička vína /140-150 ml/, 1 sklenička na tvrdý alkohol /40 ml = 0,04 l/ s nápojem o 40 % obsahu alkoholu). Celková týdenní spotřeba čistého alkoholu by neměla překročit 100 g. Překročení těchto limitů významně zvyšuje riziko vzniku výše uvedených nádorů. Občané, kteří pijí alkohol, by rozhodně neměli kouřit a pokud jim to zdravotní stav dovolí, měli by se pravidelně věnovat pohybové aktivitě! Současně by měli pravidelně podstupovat preventivní prohlídky u svého praktického a zubního lékaře, v případě žen i u gynekologa, a plně využívat pro ně dostupných onkologických screeningových programů.
Praktičtí lékaři, onkologové, stejně jako ostatní lékaři a zdravotníci, by se měli pacientů pravidelně dotazovat na užívání látek způsobujících nádorová onemocnění a v případě kladného zjištění by měli preventivně zapůsobit, a to minimálně krátkou intervencí.
Podklady:
- WHO IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans. Volume 96, Alcohol Consumption and Ethyl Carbamate. Lyon, France 2010, pp 1440, ISBN 978 92 832 1296 6.
- LoConte NK, Brewster AM, Kaur JS et al. Alcohol and Cancer: A Statement of the American Society of Clinical Oncology. J Clin Oncol (2017) 36:83-93.
- Kuzmann AT, Coleman HG, Huang WY, Berndt SI. The association of lifetime alcohol use with mortality and cancer risk in older adults: A cohort study. PLoS Med 15(6): e1002585. https://doi.org/10.1371/ journal.pmed.1002585.
- Wood AM, Kaptoge S, Butterworth AS et al. Risk thresholds for alcohol consumption: combined analysis of individual-participant data for 599 912 current drinkers in 83 prospective studies. Lancet 2018; 391: 1513–23.
- GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and territories, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Published Online August 23, 2018, http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736(18)31310-2.
- Xi B, Veeranki SP, Zhao M et al. Relationship of Alcohol Consumption to All-Cause, Cardiovascular, and Cancer-Related Mortality in U.S. Adults. JACC (2017) Vol. 70 (8): 913 – 922.
- Webová podpora metodiky krátkých intervencí pro realizátory projektu č. 10516, NPZ MZ ČR 2016 na www.kratke-intervence.info
- Modrá kniha České onkologické společnosti. Kapitola „Screeningový program v ČR.“