V dubnu 2015 proběhl v onkologických ambulancích unikátní projekt s názvem Nutriční den v onkologii. Organizátorem projektu byla Pracovní skupina nutriční péče v onkologii (PSNPO), akce proběhla pod záštitou České onkologické společnosti (ČOS). Do nutričního průzkumu se zapojilo 42 českých onkologických pracovišť u vzorku více než 2400 onkologických pacientů. Cílem bylo zmapovat aktuální nutriční stav pacientů, kteří podstupují protinádorovou léčbu.
Naposledy byl podobný výzkum uskutečněn v letech 2010 – 2012. Nutriční péče patří mezi stěžejní oblasti podpůrné léčby v onkologii a statistická data jasně dokládají zvýšenou potřebu této péče s ohledem na množství onkologických pacientů. Ročně je v ČR nově diagnostikováno více než 78 500 zhoubných novotvarů a 27 000 pacientů se zhoubným nádorem zemře. Celkem v ČR žije více než 490 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. Nutriční stav pacientů byl stanoven vyhodnocením dotazníku stavu výživy, který je běžně používán již několik let v ambulantním provozu u onkologicky nemocných. Byly hodnoceny hlavní rizikové faktory podvýživy, tedy hubenost nemocných, hubnutí, tedy významná ztráta hmotnosti v posledních šesti měsících, nízký příjem stravy, věk nad 65 let a tzv. nutričně riziková diagnóza, tedy malignita s největším potenciálem tendence k malnutrici. Z analýzy aktuálně získaných dat vyplývá, že více než polovinu onkologických pacientů ohrožuje během léčby podvýživa a téměř čtvrtina z nich se nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. U více než 27% pacientů došlo k nechtěnému zhubnutí minimálně o 5% během posledního půl roku od začátku léčby. Téměř každý pátý pacient uvádí snížený příjem stravy, který je menší než polovina běžného stavu.
Podvýživa přitom může ohrozit nejen hubené, ale v riziku se může ocitnout i pacient na pohled obézní, který nechtěně hubne. Úbytek váhy o 5 % za 3 měsíce, což je například u člověka vážícího 70 kg pouhých 3,5 kg, již může léčbu zkomplikovat. Hubnutí je během závažné nemoci velmi nežádoucí, většinou se totiž jedná o ztrátu svaloviny včetně srdečního a dýchacího svalstva. Některé nádory, především zažívacího traktu, znesnadňují příjem potravy a využití potravy v těle. Samotná onkologická léčba je často velmi agresivní a má řadu nežádoucích účinků, které dále zhoršují stav výživy. Nejčastěji je to nechutenství, nevolnost, zvracení, průjmy, bolestivé polykání a v neposlední řadě i zhoršení psychického stavu.
Při porovnání s obdobným průzkumem, který byl proveden před cca 4 roky se snížil počet onkologických pacientů, kteří byli ve středním a vysokém riziku o cca 5%. Dříve to bylo 28,2%, nyní je to 23,5%.
Mírné zlepšení může být známkou toho, že se onkologové více věnují problematice výživy svých pacientů a mohou od roku 2013 předepsat speciální přípravky klinické výživy na recept. Za poslední dva roky se Pracovní skupina nutriční péče v onkologii velmi intenzivně zabývala edukací a osvětou onkologů v oblasti nutriční péče.
Mé poděkování patří všem zdravotníkům, kteří se do projektu byli ochotni zapojit a není jim lhostejný stav výživy onkologicky nemocných. Stejně tak mé poděkování patří nemocným, kteří se projektu účastnili. Získaná data nás utvrzují v tom, že edukace a komunikace s laickou i odbornou veřejností ohledně nezbytnosti nutriční podpory je přínosem. Pracovní skupina nutriční péče v onkologii se nedávno rozšířila o další členy a pokračuje v aktivní činnosti, včetně účasti na dalších projektech, které mají za cíl dokladovat efektivitu nutriční podpory na výsledky protinádorové léčby.
-
Sdílejte na:
