Jsem primářkou Radioterapeuticko – onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole od roku 1990. Naše pracoviště má 57 lůžek, 12 křesel pro ambulantní aplikaci chemoterapie, úsek teleterapie se 3 urychlovači (IMRT, OBI, stereotaxe, celotělové ozařování, radioterapie dětských pacientů). Jsme akreditováni v oborech klinické i radiační onkologie. Dále pracuji jako odborný asistent 2. lékařské fakulty UK na katedře klinické onkologie od roku 1992. Velice pečlivě sleduji práci výboru České onkologické společnosti a jsem přesvědčena, že za poslední roky výbor udělal veliký krok dopředu v oblasti komunikace se zdravotními pojišťovnami, v oblasti zpracování dat z diagnosticko – terapeutického procesu z jednotlivých onkologických pracovišť a vytvořil si dobrý mediální obraz. Ráda bych i já přispěla k činnosti výboru svoji pomocí.
1. Jaké jsou, podle Vás, hlavní problémy, které by výbor onkologické společnosti měl řešit?
Hlavím problémem zůstává stále zlepšování financování péče v oblasti interní onkologie, radiační onkologie a dalších oborů v oblasti diagnostiky i léčby zhoubných nádorů. Patří sem chirurgické obory, zobrazovací techniky, intenzivní medicína, které jsou nezbytnými interdisciplinárními partnery onkologů. Nutná je komunikace mezi těmito obory a těsná spolupráce. Dalším zásadním problémem je prosazování a propagace prevence onkologických onemocnění. Je nutné stále udržovat a zlepšovat kvalitu dat NOR a zajistit jeho důstojné financování. Dále získávat mladé lékaře pro obor onkologie, aby neztrácel svou budoucnost.
2. Jaké budou Vaše argumenty při vyjednávání rozsahu centrové péče s plátci péče?
Koncentrace složitých výkonů v oblasti interní onkologie, radiační onkologie a i diagnostických či chirurgických výkonů do velkých center považuji za správnou především z hlediska kvality poskytované péče a ve prospěch pacienta. Současně koncentrace drahé techniky a instrumentárií do center považuji za ekonomické z hlediska maximálního využití. Samozřejmostí jsou pak statistické výstupy o výsledcích prováděné terapie, které jsou výstupem a argumentem pro plátce.
3. Budete chtít rozšiřovat nebo zachovat stávající systém Komplexních onkologických center?
Všechna stávající i možná budoucí centra musí být kvalitně auditovaná a jejich další počet bude logickým výstupem provedeného auditu. Existovat jako centra budou nadále ty, které vyhoví kritériím technického vybavení i odborným potenciálem. Nemyslím tím jen úzce centrum onkologické, ale v návaznosti na další kvalitní interdisciplinární diagnostické i terapeutické partnery v daném zařízení.
4. Líbí se Vám a budete prosazovat tzv. "Slovenský model centralizované péče" , tedy rozhodování o léčbě v centru a na základě indikované péče možnost podání na spolupracujícím pracovišti?
Do budoucna bych si představovala užší spolupráci center s regionálními pracovišti. Především vytvoření společných standardních odborných i organizačních kriterií. Význam regionálních pracovišť je nesmírný. Mají nelehký úkol v záchytu časného onemocnění a nastavení adekvátního diagnosticko – terapeutického postupu. V tom by měla být spolupráce s centry užší např. společné indikace apod. Delegace terapie je pak logicky dalším krokem pro ta pracoviště, která budou schopna naplnit standardy postupů.
5. Jaký je Váš názor na organizaci onkologické společnosti?
Myslím, že se onkologická společnost vydala správným směrem, komunikace, diskuse s plátci, s MZd, i s jednotlivými managementy nemocnic. Základem diskuse jsou konkrétní data o nemocných a jejich léčbě, incidence, prevalence, standardy léčby. V tom je nutné pokračovat a dále systém kultivovat.
Přejme si lepší podmínky pro naši práci a zachovejme při tom dobré vztahy a ponechme si při tom i smysl pro humor.
