Klin Onkol 2024; 37(3): 189-201. DOI: 10.48095/ccko2024189.
Východiska: K dnešnímu dni byla vyvinuta řada metod a technik pro prevenci a léčbu poradiační mukozitidy ústní dutiny a orofaryngu, ale uvedené přístupy stále nejsou dostatečně účinné. Pro zvýšení účinnosti prevence a léčby poradiační mukozitidy je proto nutné přistupovat k tomuto problému komplexně a individuálně a posoudit faktory ovlivňující vznik tohoto onemocnění. Materiál a metody: Tato prospektivní nerandomizovaná kontrolovaná klinická studie z jednoho centra analyzovala výsledky klinického sledování rozvoje komplikací po radioterapii a chemoradioterapii u 105 pacientů s nově diagnostikovaným dlaždicobuněčným karcinomem ústní dutiny a orofaryngu. Byly analyzovány faktory ovlivňující riziko vzniku poradiační mukozitidy stupně III, vč. věku, pohlaví pacientů, jejich celkového stavu před léčbou podle stupnice Světové zdravotnické organizace, typu léčby a její dávky, dodatečného podání imunoterapie alfa/beta defenziny, charakteristických příznaků nádorového procesu a všech ukazatelů imunitního stavu pacienta před léčbou. Výsledky: Metoda konstrukce a analýzy jednofaktorových logistických modelů regrese, ve kterých bylo analyzováno 24 ukazatelů jako faktoriální prvky, ukázala, že snížení rizika vzniku poradiační mukozitidy stupně III je predikováno několika faktory: imunoterapií, pohlavím a sérovými koncentracemi IgG a IgA. Bylo zjištěno snížení (p < 0,001) rizika vzniku poradiační mukozitidy stupně III, pokud byla do léčby pacientů zařazena imunoterapie alfa/beta defenziny v celkové dávce 40 mg (relativní poměr šancí (relative odds – RO) 0,05; 95% referenční interval (RI) 0,02–0,18) oproti pacientům ve skupině bez imunoterapie a ve skupině s touto imunoterapií v celkové dávce 60 mg (p = 0,001; RO 0,06; 95% RI 0,01–0,30). Dalším faktorem bylo pohlaví, konkrétně u mužů bylo ve srovnání s ženami riziko vzniku poradiační mukozitidy stupně III nižší (p = 0,003; RO 0,15; 95% RI 0,04–0,53). Bylo zaznamenáno zvýšení rizika (p = 0,024) mukozitidy stupně III při zvýšení výchozí hladiny sérové koncentrace IgG (RO 1,08; 95% RI 1,01–1,16) na každý 1 mg/ml a zvýšení (p = 0,044) pravděpodobnosti vzniku mukozitidy stupně III se zvýšením hladiny sérové koncentrace IgA (RO 1,23; 95% RI 1,01–1,50) na každý 1 mg/ml, také před léčbou. Multivariační analýza rovněž potvrdila, že riziko vzniku poradiační mukozitidy stupně III se zvyšuje (p = 0,008) s vysokou hladinou sérové koncentrace IgG před léčbou nebo se zvýšením tohoto ukazatele během léčby (RO 1,13; 95% RI 1,03–1,09) na každý 1 mg/ml (při standardizaci na ostatní rizikové faktory). Bylo zjištěno, že při standardizaci na další faktory (pohlaví, koncentrace IgG) je riziko vzniku mukozitidy stupně III při použití imunosupresiva alfa/beta defenzinů v celkové dávce 40 mg na kúru sníženo (p < 0,001; RO 0,08; 95% RI 0,02–0,27) ve srovnání s pacienty s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu, kteří imunoterapii nedostávali. Podobně je riziko vzniku poradiační mukozitidy stupně III sníženo (p = 0,001) při použití imunoterapie ve vyšší dávce, tj. 60 mg na jeden cyklus (RO 0,03; 95% RI 0,004–0,24) ve srovnání s pacienty, kteří imunoterapii nedostali (při standardizaci na ostatní faktory). Závěr: Tato kontrolovaná klinická studie identifikovala další faktory, které kromě samotného ozařování ovlivňují riziko vzniku poradiační mukozitidy stupně III u pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu během speciální léčby. Mezi tyto faktory patří zařazení imunoterapie alfa/beta defenziny do speciální léčby, pohlaví a výchozí sérové koncentrace IgG a IgA, přičemž platí, že čím vyšší jsou sérové koncentrace IgG a IgA v době zahájení léčby, tím větší je pravděpodobnost vzniku závažnější poradiační mukozitidy během speciální léčby. Výsledky studie humorálního stavu imunitního systému pacientů s karcinomem ústní dutiny a orofaryngu před zahájením chemoradioterapie lze využít jako prognostické rizikové faktory pro vznik závažné poradiační mukozitidy orofaryngu a také jako indikaci pro použití imunoterapeutických látek, zejména alfa/beta-defenzinů, které jsou díky imunomodulačnímu účinku schopny polarizovat imunitní odpověď směrem k pomocným T-lymfocytům typu 1.
