Klin Onkol 2024; 37(2): 110-117. DOI: 10.48095/ccko2024110.
Východiska: S cílem prokázat proveditelnost implementace konceptu časné nádorové regrese (early tumor shrinkage – ETS) do každodenní klinické praxe v ČR byla provedena neintervenční, multicentrická, jednoramenná, prospektivní studie v reálné klinické praxi. Materiál a metody: Cílem studie bylo sledovat časový interval od data zahájení léčby do data prvního radiologického hodnocení (the first radiographic control – TFRC) a vyhodnotit podíl pacientů, kteří dosáhli ≥ 20 % regrese nádoru během prvních 8 týdnů léčby první linie, a to v reálné klinické praxi. Výsledky: Medián TFRC ve všech jednotlivých zúčastněných centrech byl > 12 týdnů (rozmezí 14,0–36,4 týdnů). TFRC ≤ 8 týdnů byla hlášena pouze u 3 % pacientů v kohortě s první linií léčby a pouze 3 pacienti (1 %) dosáhli regrese nádoru ≥ 20 % do 60. dne (8,6 týdne). Závěr: Tato zjištění naznačují, že základní časový parametr ETS by v rutinní onkologické praxi u pacientů s mCRC v ČR nemohl být reálně využit, pokud by nebyl striktní požadavek na provedení TFRC do 8. týdne od zahájení terapie. Dále byla hodnocena četnost objektivní odpovědi nádoru na první linii léčby cetuximabem + chemoterapií. Na základě relativní regrese součtu průměrů měřitelných metastatických lézí bylo nepotvrzené částečné odpovědi dosaženo u 42,4 % a nepotvrzené úplné odpovědi u 8,6 % pacientů, což dohromady odpovídá celkové četnosti odpovědí 51 % při léčbě první linie. Četnost odpovědí byla vyšší u pacientů s levostrannými než pravostrannými primárními nádory. Zdá se, že režim cetuximab/FOLFOX by mohl být v první linii léčby pravostranného „RAS wild type“ mCRC účinnější než režim cetuximab/FOLFIRI.
