Klin Onkol 2023; 36(6): 453-461. DOI: 10.48095/ccko2023453.
Cíl: Cílem této studie je prozkoumat vliv sociodemografických a klinických dat na míru deprese a úzkosti u pacientek s karcinomem podstupujících radioterapii. Materiál a metody: Do této studie bylo zahrnuto 111 pacientek s karcinomem prsu léčených na oddělení radiační onkologie nemocnice Kayseri City Education and Research Hospital. Studie byla plánována prospektivně jako studie založená na průzkumu. Byl získán souhlas etické komise. Po získání potřebného souhlasu s dobrovolnou účastí ve studii byly s pacientkami vedeny individuální („face-to-face“) rozhovory. Průzkum zahrnoval škálu Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) a také demografické a klinické informace. U shromážděných dat byla provedena statistická analýza. Výsledky: Podle výsledků analýzy rozptylu opakovaných měření byl zjištěn statisticky významný průměrný rozdíl mezi hodnotami na škále deprese zjištěnými po 3 a 6 měsících a hodnotami získanými v první den radioterapie (p < 0,001). V případě úzkosti byly zjištěny statisticky významné průměrné rozdíly u proměnných jako je věk a rodinný stav a v případě deprese u proměnných jako je věk, dosažené vzdělání, rodinný stav, zaměstnání, výskyt rakoviny v rodinné anamnéze, menopauza, operace, chemoterapie a hormonální terapie. Když byla zkoumána změna ve výskytu (škála deprese > 10) nebo absenci (škála deprese < 10) deprese ve třech různých časech radioterapie (první den, 3 měsíce a 6 měsíců), mezi hodnotami na škále deprese u pacientek léčených radioterapií zjištěných první den radioterapie a 3 a 6 měsíců po radioterapii byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05). Závěr: Podle výsledků naší studie bylo psychické zdraví žen s karcinomem prsu ovlivněno během radioterapie i po ní. U pacientek, u kterých se během léčby karcinomu prsu vyskytne úzkost nebo deprese, by tedy mělo být zváženo začlenění psychiatrického poradenství do léčby.
