Klin Onkol 2021; 34(4): 309-312. DOI: 10.48095/ccko2021309.
Východiska: Rakovina jícnu je osmou nejčastější malignitou na světě a šestou nečastější příčinou úmrtí na maligní onemocnění. Jedná se o agresivní typ rakoviny se špatnou prognózou, a to i přes pokroky v metodách léčby, kam patří torakoabdominální chirurgie, chemoterapie a radioterapie. U mladých lidí se vyskytuje vzácně, ale u starších lidí častěji. Bývá spojena s achalázií, pokud jde hlavně o dlaždicobuněčný karcinom spíše než o adenokarcinom. Infiltrující nádory jícnu a radioterapie mohou vést k rozvoji aortoezofageální píštěle, což je patologické spojení mezi aortou a jícnem. Případ: Prezentujeme případ 24letého muže s achalázií v anamnéze po dobu téměř 15 let, silného kuřáka s denní konzumací alkoholu, který přišel s pokročilým adenokarcinomem dolní části jícnu. V souladu s přáním pacienta byla přímo provedena ezofagogastrektomie podle Ivora Lewise. O měsíc později došlo k manifestaci dysfagie v důsledku stenózy anastomózy bez jakýchkoli známek lokální rekurence a byl zaveden ezofageální kovový stent. Třetí měsíc po operaci se projevilo krvácení v horní části gastrointestinálního traktu v důsledku aortoezofageální píštěle vyvolané dehiscencí anastomózy vlivem lokální rekurence a tlaku stentu, což bylo řešeno chirurgicky. U pacienta, který ve všech stadiích odmítal chemoterapii, došlo k rozvoji peritoneální karcinomatózy a pacient zemřel 6 měsíců po operaci. Závěr: Rakovina jícnu je agresivní typ nádorového onemocnění se špatnou prognózou a obvykle je diagnostikována v pokročilém stadiu. I přes vývoj nových léčebných postupů přetrvává vysoké procento rekurence a špatná prognóza.
