Jako apendikální mukokéla se označuje nahromadění hlenu v lumen červovitého přívěsku slepého střeva (obr. 1). Jen vzácně se jedná o prostou retenci serózního slizničního sekretu, častější je etiologie nádorová jako projev tzv. mucinózní apendikální neoplazie (obr. 2). Ruptura neoplastické mukokély s vylitím hlenu do dutiny břišní nebo transmurální invaze mucin secernujících epiteliálních buněk vede k tvorbě peritoneálních metastáz a vzniku syndromu pseudomyxomu peritonea. Podle The Peritoneal Surface Oncology Group International (PSOGI) se apendikální neoplazie rozdělují na prostý adenom, serátní adenom, low-grade apendikální mucinózní neoplazie (LAMN), high-grade apendikální mucinózní neoplazie (HAMN) a mucinózní adenokarcinom appendix (MACA).
Při nálezu intaktní mukokély je pro většinu LAMN i HAMN dostačujícím výkonem apendektomie, v případě pozitivní resekční linie je nutná parciální resekce céka. Jsou-li infiltrovány mezoapendikální uzliny, je indikována pravostranná hemikolektomie, která se také vždy provádí u MACA. Dojde-li během operace k ruptuře apendikální mukokély, je zapotřebí výkon následně doplnit hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) . Při nálezu peritoneálních, omentálních či ovariálních metastáz nebo volného mucinu v dutině břišní se již nález klasifikuje jako pseudomyxom peritonea, u nějž je na místě radikální operační výkon ve smyslu adekvátní cytoredukce a HIPEC.
