Klin Onkol 2019; 32(Suppl 2): 3.
Vážení kolegové,
po třech letech nastal čas pro další supplementum Klinické onkologie na téma hereditární nádorová onemocnění, tentokrát v pořadí již páté. Těmito supplementy se snažíme předat lékařům další informace o syndromech, indikacích, hodnocení výsledků testování pomocí sekvenování nové generace (new generation sequencing – NGS), ale i o léčbě nádorů a vzácných dědičných nádorových onemocnění.
Genetické testování dědičných nádorových nemocí se ve všech laboratořích přesunulo od testování individuálních genů k testování panely mnoha genů pomocí NGS. Testování NGS je jedinou metodou, která může být použita v diagnostice nádorových syndromů a je hrazena pojišťovnami. Laboratoře musí splnit akreditační podmínky Českého institutu pro akreditace. Každá laboratoř může používat jiný panel k testování, panely však musí obsahovat minimálně 22 určených genů pro hlavní nádorové syndromy. Na mnoha pracovištích je však používán „pan-cancer“ panel (např. CZECANCA), který zahrnuje všechny dosud známé geny pro dědičné nádorové syndromy, ale i geny potenciálně rizikové. Interpretace výsledků je vždy poměrně náročný proces, kdy je nutné odlišit klinicky důležité, potenciálně důležité a pravděpodobně nedůležité nálezy. Situaci komplikují i nálezy heterozygotních přenašečů recesivních syndromů, o kterých jsme se na fakultě učili, ale málokdo se s nimi v praxi setkal u pacienta. Článek Koudové et al [1] se snaží objasnit možný přístup k přenašečům jedné patogenní mutace, heterozygotům pro Fanconiho anémii, Bloomův syndrom a jiné vzácné syndromy, u nichž je možné zvýšené riziko některých nádorů, ale zároveň zde hrozí riziko narození dítěte s tímto závažným recesivním syndromem. V dalším článku je navrhována úprava indikačních kritérií pro testování dědičné formy karcinomu prsu a ovarií a doporučena možná prevence u vzácnějších příčin rizik těchto nádorů (Foretová et al [2]). Jak hodnotit mutace a varianty v CHEK2 genu a jak je použít v praxi je součástí dalšího důležitého článku, stejně jako naše současné poznatky o genetických příčinách karcinomu ovarií, získané ze společně řešeného AZV grantu.
BRCA1 a BRCA2 geny jsou stále nejčastější příčinou vysokého rizika karcinomu prsu a ovarií. Přehled výsledků za 20 let testování v Masarykově onkologickém ústavu s klasifikací mutací a variant je předložen v článku Macháčkové et al [3].
Další možnosti v testování polypóz tlustého střeva a žaludku, informace o GAPPS syndromu s vysokým rizikem polypózy a karcinomu žaludku, pohled patologa na polypózní změny zažívacího traktu jsou taktéž důležitou součástí supplementa.
Gynekologické nádory dětského věku, syndromy s nimi spojené, jejich diagnostika vč. kazuistik syndromu DICER1 jsou zajímavými informacemi pro praxi. BAP1 syndrom s rizikem melanomů kůže i oka, s rizikem maligního mezoteliomu i dalších nádorů by neměl být v praxi přehlížen, neboť včasná preventivní péče může být život zachraňující. Úloha patologa s imunohistochemickým vyšetřením exprese BAP1 u spitzoidních névů může být velkou pomocí.
Léčba nádorů se velmi rychle vyvíjí. Článek Palácové [4] se zabývá novými přístupy k systémové léčbě u nosiček BRCA1/2 mutací, Holánek et al [5] popisuje zkušenosti s neoadjuvantní léčbou platinovými deriváty u nosiček mutací v genech BRCA1 a BRCA2.
Klinická doporučení se odvíjejí od našich současných znalostí, publikačních výsledků, zkušeností i mezinárodních doporučení. Vždy je však nutné každý případ hodnotit individuálně, v kontextu osobní a rodinné anamnézy. Indikační kritéria nemohou obsáhnout všechny podezřelé případy rodinné anamnézy, mnoho nádorových rodin nemá úplně typické projevy a je nutné individuálně zvážit, zda testování indikovat. NGS panely dnes umožní lepší diagnostiku nádorového syndromu, v některých rodinách je nalezena neobvyklá příčina onemocnění. Hodnocení lékařského genetika s vysvětlením rizik, testování v rodině a s návrhem preventivních opatření je vždy důležité.
Doufáme, že články supplementa pro vás budou užitečné. Navazují na články předchozích supplement (1–4), kde jsou popsány další důležité syndromy a doporučení. Děkujeme všem autorům článků za jejich významný příspěvek do tohoto supplementa.
Literatura
- Koudová M, Puchmajerová A. Rizika solidních nádorů u heterozygotních přenašečů recesivních syndromů. Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 2): 2S14–2S23. doi: 10.14735/amko2019S14.
- Foretová L, Navrátilová M, Svoboda M et al. Doporučení pro sledování žen se vzácnějšími genetickými příčinami nádorů prsu a ovarií. Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 2): 2S6–2S13. doi: 10.14735/amko2019S6.
- Macháčková E, Claes K, Miková M et al. Dvacet let molekulární analýzy genů BRCA1 a BRCA2 v MOÚ – aktuální vývoj v klasifikaci nálezů. Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 2): 2S51–2S71. doi: 10.14735/amko2019S51.
- Palácová M. Karcinom prsu u nosiček mutací v genu BRCA1/2 – léčíme ho jinak? Zaměřeno na systémovou terapii u mutací v genu BRCA1/2. Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 2): 2S4–2S30. doi: 10.14735/amko2019S24.
- Holánek M, Bílek O, Nenutil R et al. Zhodnocení účinnosti neoadjuvantní chemoterapie s platinovým derivátem u pacientek se zárodečnou mutací v genech BRCA1 a BRCA2 – retrospektivní analýza souboru pacientek s karcinomem prsu léčených v MOÚ Brno. Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 2): 2S31–2S35. doi: 10.14735/amko2019S31.
