Jde o kožní postradiační reakci 3. stupně, která se dnes objevuje velmi vzácně a je tedy mezi klinickými onkology méně známá. Může se objevit po velmi vysoké dávce záření, nejčastěji na rentgenovém ozařovači, kde bývá maximální dávka záření na kůži. Projevuje se zpočátku jako fialové zarudnutí, zduření, často s palčivou bolestí, v místě do 3–4 týdnů dochází k rozpadu tkání. Při frakcionovaném ozáření se tento akutní postradiační vřed může objevit až za 8–12 týdnů po skončení radioterapie. Povrch vředu bývá pokrytý žlutými krustami, často je sekundárně infikovaný bakteriemi. Po odstranění krust zůstává krvácející mokvavá spodina. Vřed je velmi bolestivý, obtížně se hojí, někdy hojení trvá měsíce i roky. Špatné hojení je způsobeno poškozením vitality buněk a trvalými změnami na cévách. Bolest vředu je obyčejně ukazatelem, že nekróza ještě pokračuje do šířky a hloubky. Někdy nedojde ke zhojení vůbec a akutní vřed přechází ve vřed chronický.
Radiodermatitis necrotica, akutní či chronický postradiační vřed
