Klin Onkol 2018; 31(Suppl 2): 88-92. DOI: 10.14735/amko20182S88.
Východiska: Myeloidní supresorové buňky (MDSCs) přispívají k úniku nádoru imunitní kontrole a podporují nádorový růst produkcí růstových faktorů. Zaměřili jsme se na klinické a analytické otázky týkající se MDSCs jako potenciálních biomarkerů a imunitních regulátorů, které se podílejí na progresi nádoru. Soubor pacientů a metody: Analyzovali jsme skupinu 10 pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem (colorectal carcinoma – CRC) a přítomnými metastázami (podskupina M1), nebo bez metastáz (podskupina M0) v době diagnózy. Krev byla pacientům odebrána v době diagnózy před zahájením protinádorové léčby a dále 12 měsíců po zahájení léčby. Fluorescenční imunoanalýzou na průtokovém cytometru byly detekovány subpopulace MDSCs – monocytární MDSC (M-MDSCs) s imunofenotypem CD45+ CD11b+ CD33+ HLA-DRlow/− CD14+ CD15– a granulocytární MDSC (CD33hi PMN-MDSC) s imunofenotypem CD45+ CD11b+ CD33hi HLA-DRlow/− CD14– CD15+. V preanalytické a analytické části studie byly změřeny náhodně vybrané vzorky krve pacientů s onkologickou diagnózou. Výsledky: Hladina cirkulujících M-MDSCs není asociována s metastatickým CRC. Naopak cirkulující CD33hi PMN-MDSCs byly zvýšeny u pacientů se vzdálenými metastázami (M1) v porovnání s T3 M0 podskupinou. Cirkulující M-MDSCs byly zvýšeny po podání chemoterapeutické léčby u 9 z 10 pacientů. CD33hi PMN-MDSCs značně poklesly po zahájení léčby u 5 z 10 pacientů a byly zvýšeny u 2 z 10 pacientů. Absolutní a relativní počty MDSCs spolu korelovaly a oba mohou být použity pro kvantifikaci MDSCs. Variační koeficient (CV) opakovatelnosti byl 6–11 % pro M-MDSCs a 25–44 % pro CD33hi PMN-MDSCs. CV mezilehlé preciznosti byl vyšší – 8–22 % u M-MDSCs a 35–79 % u CD33hi PMN-MDSCs, což ukazuje, že časová prodleva měření MDSCs ve vzorku plné krve ovlivňuje množství detekovaných MDSCs. Závěr: Kvantifikace subpopulací MDSC je závislá na typu zkoumaného vzorku a jeho preanalytickém zpracování. Explorativní analýza M-MDSCs a CD33hi PMN-MDSCs u pacientů s CRC ukázala, že dynamika cirkulujících MDSCs před a po podání protinádorové léčby je odlišná s ohledem na konkrétní subset myeloidních supresorových buněk.
