Klin Onkol 2018; 31(5): 319-320.
Incidence karcinomu prsu (breast cancer – BC) v mladších věkových skupinách mírně narůstá, 7–10 % z celkového počtu BC je diagnostikováno do věku 40 let. Riziko úmrtí na BC od roku 1990 kontinuálně klesá, především u bělošské populace. Tento pokles je nejvíce patrný právě u mladých pacientek [1]. Zvýšil se i medián věku prvorodiček celosvětově, v ČR za posledních 20 let z 19 na 29 let. Nejčastěji jsou jako důvody odsunu mateřství uváděny příčiny kulturní, profesní, delší vzdělávání a další. Díky včasnější diagnostice nádorů a především efektivní, cílené adjuvantní terapii se zvyšuje i počet mladších pacientek, které svou chorobu přežijí a přejí si graviditu. Stále častěji se budeme setkávat s mladými pacientkami, které prošly onkologickou terapií a budou řešit mateřství. Infertilita spojená s onkologickou terapií může signifikantně ovlivnit kvalitu života těchto pacientek. Ve velké prospektivní observační studii z USA u 26 % pacientek zvažovaná fertilita ovlivnila léčebné rozhodnutí. Osloveno bylo 670 žen s nově diagnostikovaným BC do 40 let věku. Pouze 9 % dotazovaných neuvažovalo v budoucnu o graviditě kvůli obavě z možné recidivy onemocnění [2]. Výsledky průzkumu EORTC (European Organisation for Research and Treatment of Cancer) a skupiny BIG, který byl v různých zemích prováděn u 389 nově diagnostikovaných pacientek mladších 35 let s časným BC, ukázal, že až 59 % žen chce mít do budoucna další děti [3].
Gravidita po terapii pro BC překvapivě stále ještě zůstává kontroverzním tématem, především s ohledem na bezpečnost samotné pacientky i plodu. Uváděna je nízká četnost gravidity u žen léčených pro nádorové onemocnění – jaké jsou příčiny? Určitě se na tomto faktoru podílí riziko rekurence onemocnění, prolongovaná adjuvantní onkologická terapie, obava z možné recidivy onemocnění, kterou by mohla gravidita vyvolat (především u nádorů s pozitivními steroidními receptory – SR), a v neposlední řadě i možné negativní ovlivnění ovariální funkce.
celý text v pdf
