Klin Onkol 2016; 29(2): 107-110. DOI: 10.14735/amko2016107.
Testikulární germinální nádory díky vysoké citlivosti k onkologické terapii a propracovanému
systému multidisciplinární spolupráce představují nejlépe léčitelné solidní nádory dospělého
věku. I přes postupný nárůst incidence v posledních letech zůstává mortalita nízká. Standardní
postup po orchiektomii u neseminomů I. stadia je nejednotný vzhledem k nedostatečnému
množství randomizovaných studií posuzujících jednotlivé možnosti terapie. Pravděpodobnost
relapsu v největší míře závisí na přítomnosti rizikových faktorů, z nichž největší roli hraje lymfangioinvaze.
Po primárně provedené orchiektomii může být využita možnost pečlivého sledování, adjuvantní chemoterapie na bázi cisplatiny nebo retroperitoneální lymfadenektomie.
Všechny varianty terapie nabízejí podíl celkového vyléčení kolem 99 %. Jak využití adjuvantní
chemoterapie, tak i retroperitoneální lymfadenektomie je spojeno s řadou akutních i pozdních
nežádoucích účinků. Snaha o minimalizaci nežádoucích účinků se zachováním co nejnižšího
počtu relapsů vedla k potřebě srovnání počtů cyklů chemoterapie a chemoterapie vs. retroperitoneální lymfadenektomie. Cílem naší přehledové práce je shrnutí výsledků jednotlivých léčebných modalit u I. stadia germinálních nádorů varlat s ohledem na jejich účinnost a toxicitu.
