Klin Onkol 2014; 27(Suppl 2): 106-112. DOI: 10.14735/amko20142S106.
Souhrn Screening karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu hrdla děložního umožňuje snížit populační mortalitu těchto onemocnění. Aby byl však skutečně zachován příznivý poměr mezi přínosy a riziky plynoucími ze screeningového programu aplikovaného na širokou populaci, je třeba zavést a dodržovat komplexní standardy kvality péče. Screeningové programy by měly být implementovány jako organizované a populační, se zajištěním kvality na všech úrovních. Cílem tohoto přehledového článku je představit systém kontroly kvality v českých programech screeningu zhoubných nádorů a uvést konkrétní příklady indikátorů kvality využitelných a využívaných v těchto programech. Programy screeningu zhoubných nádorů v ČR jsou vybaveny komplexním informačním zázemím, které zahrnuje monitoring zátěže populace zhoubnými nádory, monitoring screeningového procesu prostřednictvím klinických dat a monitoring screeningového procesu prostřednictvím administrativních dat. Konkrétní indikátory kvality popisují zejm. úspěšnost náběru cílové populace, schopnost screeningového testu objevit (senzitivita) a vyloučit (specificita) hledané onemocnění, správné využívání následné diagnostiky a případně léčby detekovaných zhoubných nádorů nebo prekanceróz. V programu screeningu karcinomu prsu jsou tyto indikátory rutinně využívány pro monitoring jednotlivých center, v programech screeningu kolorektálního karcinomu a karcinomu hrdla děložního jsou využívány pro monitoring celého programu a systém kontroly kvality jednotlivých center je postupně vyvíjen. Od roku 2014 byl zahájen projekt adresného zvaní, který je v současné době ve spolupráci s Národním referenčním centrem a Ministerstvem zdravotnictví ČR rovněž průběžně vyhodnocován.
