Klin Onkol 2014; 27(Suppl 1): 28-33. DOI: 10.14735/amko20141S28.
Souhrn
Nejzávažnější komplikací nádorových onemocnění je vznik vzdálených metastáz. K šíření do vzdálených orgánů využívají nádorové buňky často krevní cirkulaci. Vstup do krevního oběhu a průchod stěnou kapiláry do cílového sekundárního místa umožňují kolonizaci jiných orgánů a vznik život ohrožujících metastáz. Průchod stěnou cévy (transendoteliální migrace) je zásadní krok metastatické kaskády a poznání mechanizmů řídících tento proces by jistě přispělo k vytváření nových strategií pro cílenou proti- metastatickou terapii. Existuje několik způsobů, jak studovat transendoteliální migraci v živých modelových organizmech (in vivo). Jejich výhoda je, že poskytují komplexní fyziologické mikroprostředí, jsou ale nákladné a technicky náročné. Proto se používají stále dokonalejší techniky pro sledování transendoteliální migrace in vitro. Jsou obecně dostupnější a méně náročné na vybavení, ale i v rámci metod studia transendoteliální migrace in vitro existuje značná variabilita ve složitosti provedení, požadavcích na speciální přístrojové vybavení, přesnosti simulace podmínek in vivo a v relevanci pro onkologické aplikace. Technické přístupy ke studiu transendoteliální migrace in vitro, jejich rozdělení, modifikace, výhody a nevýhody jsou předmětem tohoto přehledového článku.
