Nové možnosti starého léku: DHFR- a non-DHFR-mediované účinky metotrexátu na nádorové buňky

flag

Klin Onkol 2012; 25(Suppl 2): 87-92. DOI: 10.14735/amko20122S87.

Souhrn
Metotrexát, strukturální analog kyseliny listové, je jedním z nejčastěji používaných chemoterapeutik především pro léčbu hematoonkologických onemocnění, solidních nádorů, ale také některých autoimunitních poruch. Primárně metotrexát narušuje folátový metabolizmus inhibicí dihydrofolátreduktázy, což má za následek potlačení syntézy pyrimidinových a purinových prekurzorů. Nedostatek stavebních kamenů nukleových kyselin se pak odráží v cytostatickém, cytotoxickém a diferenciačním efektu metotrexátu. Mezi další procesy, které jsou ovlivněny inhibicí folátového metabolizmu, patří metylace biomolekul, především proteinů a DNA. Metotrexát však působí na metabolické dráhy a buněčné procesy i nezávisle na metabolizmu folátů. Na základě podobnosti struktury metotrexátu a funkčních skupin některých inhibitorů histondeacetyláz bylo predikováno a poté i experimentálně potvrzeno, že metotrexát má schopnost inhibovat histondeacetylázy. Dále byla prokázána schopnost metotrexátu účinně ovlivňovat glyoxalázový a antioxidační systém. I když je metotrexát používán jako folátový antagonista v protinádorové terapii více než 60 let, odhalování jeho dalších cílů působení na molekulární i buněčné úrovni stále pokračuje.

http://dx.doi.org/10.14735/amko20122S87

Plný text v PDF