Klin Onkol 2011; 24(5): 356-360. DOI: 10.14735/amko2011356.
Souhrn
Východiska: Receptorové tyrozinkinázy představují podtřídu transmemránových receptorů. Inhibice členů rodiny receptorů pro epidermální růstové faktory je efektivní pro léčbu některých typů nádorů. V kombinaci s inhibicí ERBB2 receptorů je protinádorový efekt výraznější. Tato studie předkládá nová experimentální data, která prokazují zesílení anti-proliferačního účinku monoklonálních protilátek (cetuximab a trastuzumab) na nádorové linie odvozené z karcinomu prsu, které se liší rozdílnou expresí ERBB receptorů. Materiál a metody: Tato studie se věnuje kombinovanému účinku souběžné inhibice dvou členů rodiny ERBB, receptorů EGFR a ERBB2 pomocí monoklonálních protilátek trastuzumab (Herceptin, TZ) a cetuximab (Erbitux/ C225, CTX). V rámci studie byly testovány tři buněčné linie odvozené z karcinomu prsu (MCF-7, BT-474 a SK-BR-3). Tyto linie se liší různou expresí EGFR a ERB2. Inhibice buněčného růstu byla sledována využitím metody MTT assay. Rovněž byly pomocí Western blotu analyzovány změny v expresi EGFR, ERBB2 a klíčových regulátorů buněčného cyklu. Výsledky: Prsní nádorové linie vykazovaly rozdílnou citlivost k působení TZ a CTX a jejich kombinací. Linie SK-BR-3 byla citlivá k působení TZ. Naopak CTX neměl vliv na linii BT-474 a na SK-BR-3, které exprimují nízkou hladinu EGFR a vysokou hladinu ERBB2. Závěr: Získané výsledky potvrzují hypotézu o vzájemném zesilujícím anti-proliferačním efektu současné inhibice obou receptorů.
