Klin Onkol 2011; 24(3): 195-202. DOI: 10.14735/amko2011195.
Souhrn
Východiska: Ačkoli je známo, že profesní expozice cytotoxickým léčivům může mít za následek negativní ovlivnění zdravotního stavu zdravotnického personálu, způsob příjmu těchto látek dosud nebyl dostatečně objasněn. Hlavním cílem této studie bylo stanovit prostupnost čtyř často užívaných cytostatik (cisplatiny, cyklofosfamidu, doxorubicinu a fluorouracilu) přes epidermis a orální epitel. Materiál a metody: Experimenty byly provedeny s rekonstruovanými modely uvedených tkání a za podmínek napodobujících reálné expoziční situace (doba trvání 6 hod., tři koncentrace odpovídající manipulovaným roztokům). Množství léčiv, které prostoupilo zkoušenými tkáněmi do receptorového media, bylo stanovováno pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s fotospektrometrickou detekcí. Výsledky: Nejvyšší propustnost epidermu (P = 0,2 × 10–3– 1,5 × 10–3 cm.h–1) byla sledována u tří nejvíce polárních léčiv (cisplatina, cyklofosfamid, fluorouracil). Propustnost epidermu pro více hydrofobní doxorubicin byla zřetelně nižší (Pmax = 0,03 × 10–3 cm.h–1). Pro ústní epitel byla dle očekávání zjištěna mnohem vyšší propustnost než u epidermu s maximálními hodnotami naměřenými u cisplatiny a fluorouracilu (P = 180 × 10–3 cm.h–1). Histologické vyšetření exponovaných tkání objevilo především u orálního epitelu četné cytotoxické efekty. Závěr: Ačkoliv u epidermu krytého keratinozní vrstvou (stratum corneum) byla zjištěna relativně nízká propustnost a citlivost k toxickému působení, absorpci cytostatik nelze vyloučit ani u jednoho typu hodnocených tkání. Získané výsledky představují výchozí informace pro další práce zabývající se modelováním profesních expozic a hodnocením zdravotních rizik.
