Klin Onkol 2009; 22(5): 202-209.
Souhrn
Renální karcinom tvoří přibližně 3 % zhoubných nádorů dospělé populace a z urologických malignit
dosahuje nejvyšší letality. Výzkum v oblastech vzniku a vývoje renálního karcinomu vedl
k identifikaci klíčových signálních drah a následně i cílené protinádorové léčby prodlužující čas
do progrese onemocnění, případně i celkové přežití léčených pacientů. Mikročipové technologie
patří v současnosti mezi nejefektivnější metody studia genové exprese. Pomocí jednoho čipu
lze paralelně detekovat expresi až desítek tisíc genů, a výrazně tak urychlit výzkum studovaných
biologických modelů. K nejčastěji používaným mikročipům patří DNA čipy analyzující expresi
mediátorové RNA (mRNA), nově se začínají uplatňovat mikročipové platformy detekující krátké
nekódující RNA (mikroRNA), tzv. mikroRNA čipy. MikroRNA post‑transkripčně regulují genovou
expresi, a tak zásadním způsobem ovlivňují vlastnosti buňky. Ve výzkumu renálního karcinomu
byly za posledních pět let využity mikročipové technologie ve více než dvaceti studiích. Tyto
práce popisovaly schopnost mikročipů odlišit nádorovou tkáň od normálního renálního parenchymu,
klasifikovat zhoubné novotvary ledviny podle histologických podtypů, identifikovat genové
profily predikující metastazování renálního karcinomu a determinující prognózu jednotlivých
pacientů. Cílem tohoto přehledu je shrnout výsledky z dosud provedených mikročipových
studií u renálního karcinomu a prezentovat jejich potenciální uplatnitelnost v diagnostických
a léčebných postupech.
