Klin Onkol 2009; 22(4): 131-138.
Souhrn
Po několika letech klinických studií pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non‑small‑cell
lung cancer – NSCLC), které byly charakteristické nedostatečnou účinností chemoterapie v porovnání
s nejlepší podpůrnou péčí, jsme v poslední době zaznamenali významný klinický přínos
vybraných cílených terapií. Během neustálého vývoje těchto nových protinádorových terapií byla prokázána lepší prognóza přežití nejen v prvotní léčbě, ale v poslední době dokonce
u pacientů s recidivou po předchozí jedné nebo dvou neúspěšných chemoterapiích. Prvními
látkami v této rozsáhlé skupině, u kterých byla prokázána klinická účinnost, byly tyrozinkinázové
(TK) inhibitory receptorů epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor –
EGFR). Nejlepšími zástupci nových léčiv pro kontrolu a zmírnění nádoru jsou erlotinib (typ EGFR)
a bevacizumab (receptor vaskulárního endotelového růstového faktoru – vascular endothelial
growth factor receptor – VEGFR). Tento článek uvádí přehled nejslibnějších nově cílených látek
včetně těch, které již byly schváleny a v současné době jsou v lékařské praxi používány.
