Klin Onkol 2008; 21(Suppl 1): 270-271.
Význam inhibitorů angiogeneze na rozdíl od aktivátorů není u mnohočetného myelomu doposud zcela jasně defi nován. Naší hypotézou, kterou jsme ověřovali v této práci, bylo zvýšení hladiny inhibitorů u pacientů s dobrou léčebnou odpovědí, tedy zvýšená inhibice angiogeneze u těchto pacientů. ELISA metodou byly měřeny hladiny aktivátorů a inhibitorů angiogeneze v periferní plazmě u celkem 88 pacientů a plazmě kostní dřeně u celkem 95 pacientů. Pacienti byli rozděleni na skupiny podle dosažené léčebné odpovědi na tři skupiny: 1. alespoň velmi dobrá parciální remise (VGPR), 2. parciální remise (PR), 3. nedostatečná léčebná odpověď. Bylo porovnáno, zda se liší hladiny jednotlivých faktorů měřených v době stanovení diagnozy mezi pacienty s rozdílnou léčebnou odpovědí. Výsledky u skupiny 41 pacientů s ≥VGPR, byly zaznamenány signifi kantně nižší hodnoty HGF než u skupiny 33 pacientů
s dosaženou PR a u 14 pacientů s nedostatečnou léčebnou odpovědí. Stejně tak v plazmě kostní dřeně byla hodnota HGF nižší u pacientů s dosažena VGPR oproti ostatním. U parametru thrombospondin byl v kostní dřeni prokázán statisticky signifi kantní rozdíl mezi jednotlivými skupinami. U 14 pacientů s nedostatečnou odpovědí byla v porovnání s 36 pacienty s dosaženou, PR statisticky
signifi kantně nižší hodnota trombospondinu; p=0,036. Rovněž tak pacienti s dosaženou ≥VGPR vykazovali statisticky signifikantně vyšší hodnotu trombospondinu oproti pacientům s nedostatečnou léčebnou odpovědí (p=0,001) a skupině pacientů s PR (p=0,049). Hodnoty VEGF, FGF, angiostatinu a endostatinu se v jednotlivých skupinách nelišily v PP ani PKD.
Závěr: Vysoká hladina thrombospondinu u pacientů dobře reagujících na transplantační léčbu, je novým, dosud nepublikovaným prognostickým markerem. Společně s prokázanou nižší hladinou aktivátoru HGF u pacientů s dobrou léčebnou odpovědí je potvrzením snížení angiogeneze u pacientů reagujících na léčbu.
