Klin Onkol 2008; 21(3): 110-115.
Východiska: Autorský tým se zabýval problematikou Hodgkinovy nemoci od roku 1971. V roce 1978 byla zahájena na osmi pracovištích v ČR studie MORHO podle jednotného diagnostického a léčebného protokolu. Cílem práce je zhodnocení dlouhodobých léčebných výsledků studie MORHO. Soubor pacientů a metody : Bylo léčeno 370 nemocných. Léčba spočívala v kombinaci záření a chemoterapie COPP a od roku 1988 alternací COPP a ABVD. Terapie byla modifi kována podle klinických stádií a histologického typu a věku pacientů. U nemocných nad 50 let se léčba redukovala po dekádách vždy o jeden cyklus chemoterapie. Výsledky : Z klinické studie vyplývá, že nemocní ve stádiu IIA, IIB a IIIA přežívají 30 let v 59,29 %, 57,86 %, 60,72 %. Pacientů diagnostikovaných jako stádium IIIB žije po 30 letech 36,78 %, zatímco nemocní ve stádiích IVA a IVB přežili 10 let ve 24,51 % a 23,32 % a 20 let 8,61 % se stádiem IVB. Ženy přežívají déle než muži. Histologické typy neměly vliv na délku přežití. Celkový počet relapsů v souboru byl 55, z toho bylo 39 mužů a 16 žen. V 64 % šlo o stádium III a IV a v 73 % byly postiženy mediastinální uzliny. 42 % relapsů bylo do jednoho roku po léčbě. Po léčbě se narodilo pacientům ze souboru 75 dětí, z toho 60 léčeným ženám. Závěry : Léčba Hodgkinovy nemoci podle protokolu, vytvořeného skupinou odborníků účastnících se na projektu MORHO, je srovnatelná se zahraniční léčbou té doby. Znamenala výrazný posun v terapii nemoci v tehdejším Československu, zvláště sjednocení léčebného protokolu. Léčba Hodgkinovy nemoci se tak změnila z pouhé paliace ve skutečnou kurativu.
