Klin Onkol 2007; 20(2): 215-219.
Východisko: Závažná toxicita po podání 5-fluorouracilu (5FU) a jeho derivátů je pravděpodobně způsobena poruchou enzymů katabolické cesty jejich metabolizmu. Zásadní význam přináleží dihydropyrimidindehydrogenáze (DPD), klíčovému enzymu určujícímu rychlost degradace 5FU. Metody: Provedli jsme mutační analýzu kódující sekvence genu pro DPD (DPYD) pomocí sekvenování cDNA u 31 pacientů s projevy závažné toxicity po aplikaci fluoropyrimidinů (Grade III-IV, NCIC CTC). Nalezené genetické varianty jsme vyšetřili ve vzorcích 21 nemocných s dobrou tolerancí léčby 5FU a jeho deriváty (Grade 0-I; NCIC CTC) a v panelu vzorků neselektované nenádorové populace pomocí DHPLC analýzy.
Výsledky: Celkem bylo charakterizováno 8 typů genetických alterací jedna sestřihová mutace, missense variant a jedna tichá mutace. S výjimkou mutace IVS14+1G>A (exon 14del) nalezené u 1/31 pacientů s toxicitou a nově charakterizované alterace c.187A>G (K63E) nebyl nalezen rozdíl v počtu a zastoupení jednotlivých mutací mezi skupinou pacientů s toxicitou a bez toxicity. Populační screening nalezených mutací a polymorfismů prokázal podobné zastoupení četnosti genetických alterací, jako u obou kohort léčených pacientů. Závěry: Přes vysoký počet nalezených genetických alterací v genu DPYD tyto nevysvětlují vznik toxicity po podání fluoropyrimidinů. Proto samotná mutační analýza DPYD zatím není vhodným klinicky použitelným testem pro predikci toxicity.
