Prof. MUDr. Jiří Zámečník, CSc., osmdesátníkem
Profesor Jiří Zámečník se narodil 4. 2. 1927 v Bratislavě v rodině ředitele Zemské banky. Od roku 1939 žije v Praze. Je ženatý a má syna Ing. Jiřího a dceru MUDr. Renatu a 4 vnoučata. V posledním roce II. Světové války byl totálně nasazen u Luftschutzu a v květnu 1945 se účastnil aktivně se zbraní Pražského povstání. Za války pracoval v ROJ (Rev. odd. Junáka). Maturoval s vyznamenáním v roce 1946 na reálném gymnáziu v Praze a následně složil jak jinak než s vyznamenáním-maturitu jako radiologický technik. Byl pronásledován komunistickým režimem za svou angažovanost ve skautingu
a strávil po zatčení v r. 1949 osm měsíců v koncentračním táboře na dole Anna v Rynholci. Po propuštění pracoval jako horník-brigádník. Následně byl přijat na LFH UK kde promoval v r. 1955 s červeným diplomem.
Když mu byla na třetí pokus povolena kandidatura obhájil kandidátskou práci v roce 1984 a s pádem totalitního režimu získal docenturu v r. 1990 na I. LF UK v Praze a profesuru na ZSF Univerzity v Trnavě v r. 2003. Profesor Zámečník ovládá aktivně tři a domluví se v dalších dvou jazycích.
Odborně po sedmiměsíčním působení jako sekundární lékař v Berouně je od 1. 11. 1955 zaměstnancem onkologického pracoviště, které nyní nese název Ústav radiační onkologie. Prošel všemi odbornostmi až po funkci primáře. Kromě toho působil i v IPVZ jako tajemník a do r. 2003 jako vedoucí katedry radiační onkologie. Zasloužil se o organizaci klinické onkologie ve funkci krajského odborníka.
Jeho odborností je radioterapie. Kromě dvou domácích atestací získal i zahraniční certifikáty v Anglii a Švédsku.
Angažoval se jako učitel při výchově radiologických laborantů, klinických radiofyziků a zahraničních stážistů. Působil externě na různých vysokých školách. Velkým přínosem pro obor je jeho houževnaté prosazování vývoje a výroby radioizotopových ozařovačů, kdy od šedesátých let do r. 1991 působil jako hlavní poradce Chirany v technicko-lékařských otázkách. Prováděl veškerá měření u prototypů ozařovačů a uváděl je do klinického provozu i v zahraničí.
Zavedl používání izodozových plánů v radioterapii v ČSR, je autorem 9 a spoluautorem 12 učebnic, 102 odborných publikací v češtině a 38 v zahraničí. Ve sbornících domácích i zahraničních kongresů publikoval sám nebo se spolupracovníky přes 200 statí.
Jako expert WHO IAEA UN pracoval v r. 1973 několik měsíců v Chile. V roce 1980 působil jako senior konsultant na Maltě. Získal řadu ocenění jako cenu Onkologické, Radiologické, Nukleární medicínské společnosti, Medaili J. E. Purkyně, Čestné členství České radiobiologické společnosti JEP a další.
Jako aktivní pracovník v ČČK (je dosud funkcionářem) byl opakovaně vyznamenán a je mu navrženo k životnímu jubileu nejvyšší vyznamenání v ČR dr. Alice Masarykové a mezinárodní Florence Nightingalové. Podobně za zásluhy o Junáka má 6 vyznamenání až po nejvyšší zlatý „Řád čestné lilie v trojlístku“.
Osobně chci podělkovat příteli Jiřímu Zámečníkovi za dlouholetou spolupráci v „hodgkinském týmu“, kde jsme v roce 1970 založili jednu z prvních klinicky sledovaných studií u pacientů s Morbus Hodgkin. Jiří je nejen spoluautorem monografie se stejným názvem, ale i většiny společných publikací. Je nevlastním spoluotcem 51 dětí narozených matkám, které léčebně ozařoval.
Proto, milý Jiří, blahopřeji k jubileu, k obrovsky plodné životní dráze a do budoucna přeji co nejméně zdravotních problémů a co nejvíce osobní spokojenosti.
Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc. Předseda Ligy proti rakovině Praha
