Klin Onkol 2005; 18(6): 207-209.
Souhrn: Jednou z perspektiv systémové protinádorové terapie je použití enzymů štěpících kyselinu ribonukleovou – RNáz. Řada přirozených i geneticky modifikovaných RNáz je v různých fázích výzkumu a některé se jeví nadějné jako protinádorové preparáty. RNáza z žabích vajíček a embryí onkonáza (ranpirnáza) je používána v léčbě mezoteliomu a v dalších indikacích je předmětem klinických studií. Cytostatický účinek je podmíněn inhibicí proteosyntézy štěpením tRNA. Dále se uplatňuje i štěpení rRNA, aktivace kaspáz a snížení exprese Bcl-2. Konečným výsledkem je indukce apoptózy nádorové buňky jak dokazuje řada experimentů in vitro i in vivo. RNázy navázané na protilátku (proti ErbB-2 a proti CD22) byly úspěšné v preklinických experimentech. Naději pro praxi vzbuzují pokusy prokazující synergismus onkonázy s cytostatiky a s interferony.
Co se týče nežádoucích účinků, které jsou jedním z faktorů limitujících použití cytostatik, jsou u RNáz méně závažné. Zkušenosti s použitím onkonázy u více než 850 pacientů ukázaly, že hlavní nežádoucí účinek jsou „flulike symptomy“, vasodilatace, parestesie, periferní otoky, alergické reakce a nefrotoxicita projevující se proteinurií a někdy i zhoršením renálních funkcí. Výsledky experimentů a klinických studií naznačují, že zařazení onkonázy eventuálně jiných RNáz do chemoterapeutických režimů by mohlo přispět ke zvýšení účinku bez zvýšení toxicity.
