Klin Onkol 2005; 18(4): 138-144.
Cíl studie: Analyzovat vztah mezi expozicí antibiotikům (cefotaxim, ceftazidim, ofloxacin, ciprofloxacin, imipenem, meropenem, gentamicin, amikacin, netilmicin a amoxycilin/kyselina klavulánová) a rezistencí nejčastěji se vyskytujících gramnegativních bakteriálních kmenů na Oddělení klinické hematologie II. Interní kliniky Fakultní nemocnice.
Použité metody:> Jedná se o retrospektivní, observační studii. Sběr dat byl prováděn v období od 1.1.1998 do 31. 12. 2001. Spotřeba antibiotik byla vyjádřena v definovaných denních dávkách vztažených na 100 ošetřovacích dnů lůžkodnů (DDD/100 lůžkodnů). Identifikace bakteriálních kmenů a vyšetření citlivosti (disková difusní metoda) bylo provedeno v souladu s mezinárodně akceptovanými pokyny. Do studie byly pro jednu hospitalizaci jednoho pacienta zahrnuty pouze odlišné fenotypy. Závislost četnosti rezistentních kmenů na expozici antibiotikům byla analyzována pomocí lineární regrese.
Výsledky: Statisticky významná lineární závislost byla zjištěna mezi relativní roční spotřebou fluorochinolonů a rezistencí kmenů Enterobacter spp. k fluorochinolonům (r = 0,821; p = 0,005). Statisticky významná negativní korelace byla zjištěna mezi expozicí gentamicinu a rezistencí kmenů Klebsiella pneumoniae (r = -0,882; p = 0,012).
Závěr: V prostředí hemato-onkologického oddělení bylo zjištěno, že snížení selekčního tlaku fluorochinolonů vede rovněž ke snížení výskytu kmenů Enterobacter spp. rezistentních k tomuto antibiotiku. Paradoxně byl na oddělení při nízké spotřebě gentamicinu pozorován vysoký podíl kmenů Klebsiella pneumoniae rezistentních vůči gentamicinu.
