Klin Onkol 2005; 18(3): 92-97.
Chemoradioterapie s použitím nukleosidových analog, zejm. fluorovaných pyrimidinů se stala standardním postupem u řady zhoubných nádorů. Mechanismus efektu není přesně pospán. Po zavedení capecitabinu byl detailně zkoumán původní koncept zvýšené aktivace pyrimidinů do aktivních forem při indukci pyrimidiny metabolizujících enzymů v rámci poradi-ační reakce. Vlivem ozáření se indukuje široké spektrum enzymů acytokinů zahrnující metabolické enzymy thymidinfosforylázu (TP), thymidinkinázu (TK), dihydropyrimidin dehydrogenázu (DPD), ťhymidylsyntetázu (TS), deoxycycytidinkinázu (dCK), dexycytidinmonofosfát kinázu (dCMPK) a deoxycytidindeaminázu (dCyD), které metabolizují pyrimidinová nukleosidová analoga - 5-fluorouracil, capecitabin, ara-C a gemcitabin. U téměř všech bylo v ozářené tkáni prokázáno buď zvýšení transkripce příslušné mRNA nebo zvýšení obsahu příslušného proteinu nebo obojí. Poměr nárůstu anabolizujících a katabolizují-cích enzymů (TP/DPD) je ve prospěch zvýšení anabolismu nukleosidových analog do účinných forem. Poradiační reakce ve spektru proteinů je dlouhodobá. Zvýšení obsahu proteinu probíhá v úseku 24 hod. - 5 dní po ozáření dávkami 2-10 Gy. Zvýšení transkripce počíná v rozmezí do 24 hod. včetně časných reakcí od 1. hodiny po ozáření. Průběh poradiační reakce je variabilní v závislosti na typu ozářené tkáně. V nádorových tkáních je indukce metabolických enzymů intenzivnější než ve tkáni nenádorové, což je podkladem pro určitou selektivitu cytostatického efektu. Dosavadní nálezy pocházejí převážně z tkáňových kultur nebo experimentálních nádorů na zvířatech. Informace o mechanismech potenciace cytostatika během poradiační reakce mají zatím jen minimální praktické výstupy. Dosavadní poznatky podporují zavedená schémata kontinuálního podání cytostatik 5-FU a capecitabinu. Individuální hodnocení poradiační reakce s využitím v predikci efektu chemoradiace je zatím mimo běžné možnosti
