Fotodynamická terapie (PDT) hematoporfyrinovými deriváty vstoupila do moderní klinické arény koncem sedmdesátých let minulého století. Fotodiagnóza (PD) paradoxně zhruba 10 let poté. Posun klinického úsilí v moderní onkologii směrem ke karcinogenéze akceleruje jejich propojení a samozřejmě konvertoval pořadí jejich aplikace. Z toho plyne, že lze diagnostikovat něco, co ještě není (nádorem), a léčit nemoc dříve než vznikne. Fundovaná klinická vize? Blouznění, nebo úžasný prostý fakt?? Existují dvě odpovědi: Ano a Ne. Obě vyžadují odvahu. Je-li totiž jedna z nich moudrá, ta druhá bude pošetilá.
V Elsevier Science zjistili, že doba, kdy se na(ne)štěstí téměř každý, soustřeďuje na finance, dozrála na konstituování multidisciplinárního týmu kliniků a badatelů napříč spektrem soudobé medicíny, zaměřených na světlo sledujíce jak medicínský, tak ekonomický aspekt jeho diagnostických a léčebných aplikací. Tento krok podněcuje výměnu informací, rozšiřování poznatků, definování nových standardů a kýžené odstraňování bariér. Skupinu shromáždil (a vede) v redakci čtvrtletníku Photodiagnosis and Photodynamic Therapy pdpdt’4 britský hrudní chirurg Keyvan Moghissi. První číslo prvního ročníku je již k dispozici v Ústavní knihovně Masarykova onkologického ústavu v Brně, který má institucionální předplatné v ČR a okolí unikátní. Jeho obsah Vás bude jistě zajímat, když se odpočatí a plni invence vrátíte z fantastické letošní dovolené. Blíže na www.elsevier.com/locate/pdpdt.
Fotodiagnóza a fotoléčba
