Klin Onkol 2004; 17(2): 68-71.
Souhrn: Sarkomy měkkých tkání jsou heterogenní skupinou vzácných nádorů, představující 1% všech dospělých malignit. Doxorubicin a ifosfamid jsou jediná účinná cytostatika dosahující léčebné odpovědi mezi 20-30% u lokálně pokročilých či metastaických SMT. Na našem pracovišti jsme kombinací doxorubicinu v dávce 75mg/m2 a ifosfamidu v dávce 5g/m2 podaných v jednom dni s uroprotektivem mesnou léčily 20 nemocných s lokálně pokročilým či metastazujícími sarkomy měkkých tkání. Nejčastěji se vyskytujícím histologickým typem byl maligní fibrózní histiocytom a leiomyosarkom.V našem souboru dominovalo retroperitoneum jako primární lokalizace SMT, plíce byly nejčastějším místem sekundárního postižení. Medián věku byl 40, v souboru bylo 11 žen a 9 mužů. Nejčastějším nežádoucím účinkem léčby byla myelotixicita stupně 3a 4, která se vyskytla u všech nemocných. Febrilní neutropenie byla zaznamenána jen u 5 pacientů. Dva nemocní ( 10%) dosáhli kompletní remise onemocnění, u 5 (25%) byla zaznamenána parciální léčebná odpověď, ke stabilizaci onemocnění došlo u 6 nemocných (30%) a na léčbě progredovalo 7 ( 35%) nemocných.Medián do progrese byl 10 měsíců, ve dvou letech po léčbě přežívalo 40% nemocných. Kombinace doxorubicinu s ifosfamidem, dvou nejefektivnějších cytostatik, je možnou léčbou pro vybranou skupinu nemocných , převážně mladých ,v celkově dobrém stavu.
