Klin Onkol 2004; 17(Suppl 1): 39-44.
Souhrn: Plošná epidemiologická registrace nádorových onemocnění představuje velmi cenný zdroj informací, využitelný pro plánování a optimalizaci léčebné sítě na populační úrovni. Jako nejcennější lze z tohoto pohledu jmenovat hodnocení výsledků péče, úrovně diagnostiky, zátěže regionů a zdravotnických zařízení. Velký význam má i možnost optimalizace a zacílení preventivních onkologických programů. Pro optimální chod registru je ovšem nutné dobře zvážit cíl a rozsah registrace, zda má být obecně epidemiologická nebo i klinická. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že plošné registry, jdoucí napříč onkologickými diagnózami, by měly být zaměřeny výhradně epidemiologicky s minimem nutných záznamů o léčbě. Odpovědné hodnocení výsledků a průběhu onkologické péče musí totiž zahrnovat relativně podrobné údaje, které není možné získat univerzálně pro všechny diagnózy: (1) riziková stratifikace a pokročilost případů při zahájení léčby, (2) hodnocení léčebného postupu a léčebné odpovědi, identifikace dosažení remise, (3) časový harmonogram probíhající dispenzární péče, (3) časový interval do vzniku relapsu(ů) a progrese(í), (4) údaje o příčinách a čase úmrtí. Každá z těchto komponent má u různých diagnóz a různých klinických stádií jiný význam, žádnou nelze vypustit. Takový informační standard je možné zajistit pouze ve specializovaném klinickém registru, nejlépe vedeném pod přímou kontrolou odborné společnosti.
